Čínská lidová republika v posledních letech převzala ústřední roli světové hráče na trhu ekonomiky, ale také politického vlivu. Nedemokratickému režimu, který byl v posledních měsících spojován hlavně s koronavirovou pandemií, vládne muž, jenž se podle dostupných informací od mládí připravoval na politickou funkci… Jak to tedy bylo?
Hra na pravdu
Nutno dodat, že všechny dostupné informace o životě současného čínského prezidenta mohou podléhat velmi dobře vykonstruované propagandě a hledání pravdy v tomto příběhu je nutné brát jako beznadějné.
Nelze tedy pracovat s ničím jiným, než co je o tomto mocném muži veřejně známé. Zároveň je velmi důležité pro hodnotu objektivních informací zmínit, že u Si Ťin-pchinga může být všechno úplně jinak. On sám se totiž po převzetí moci navrátil ke komunistické tradici kultu osobnosti a radikálním zásahům proti svým kritikům a politickým oponentům.
Syn komunisty
Si Ťin-pching navštěvoval již od raného mládí elitní školu určenou pro pro děti nejvyšších stranických kádrů. Jeho otec patřil mezi první generaci komunistických vůdců, ale ještě před kulturní revolucí Mao Ce-tunga v roce 1966 upadl v nemilost. Si Čung-sun se z vysoce postaveného politika stal nejdříve ředitelem továrny na traktory a v onom roce 1966 byl zatčen Rudými gardami, kteří ho zmlátili a hanebně vozili na korbě nákladního auta jako zrádce lidu.
Z vrcholu padal i jeho syn, který musel nastoupit do normální řadové školy, kde se dle svých slov projevovala jeho vzpurná povaha a nenechal se radikálními gardami šikanovat. Jednou mu dokonce hrozila veřejná poprava.
Jen v roce 1966 bylo v Pekingu v rámci revoluce a likvidace ideologických oponentů Mao Ce-tunga zastřeleno 1800 lidí. Si Ťin-pching byl nakonec vyloučen i z řadové školy a celá rodina dříve významného komunistického politika se musela z Pekingu přestěhovat na venkov. Otec byl uvězněn, nevlastní sestra spáchala sebevraždu.
Vzor pro propagandu
V získávání sympatií pro budování kultu osobnosti je právě tato část příběhu zcela zásadní. Do jaké míry je pravda přitažená za vlasy lze jen spekulovat. Si Ťin-pching čistil na venkově potrubí, přes kopce nosil těžké náklady a spal v zavšiveném domově.
V roce 1969 se pokusil o návrat do Pekingu, kde ho však zavřeli a poslali zpět na venkov. Si to však nevzdal a začal naopak naslouchat myšlenkám nového ideologického vůdce. Vyhnanství trvalo přes sedm let. Otec byl zatčen a tvrdě mučen až do roku 1972.
Si Ťin-pching měl přes veškeré hrozivé zkušenosti z komunistickým režimem politické ambice. Na začátku osmdesátých let už se naplno dostal do hierarchie a postupně stoupal vzhůru. Jedna funkce střídala druhou.
V roce 2013 nahradil ve funkci prezidenta Chu Ťin-tchaa a stal se tak novým vůdcem v zemi. Na současném nekompromisním stylu politiky, kde jdou lidská práva a demokratické hodnoty stranou, se možná promítá právě zkušenost z oněch těžkých časů, které musela jeho rodina prožívat.
Čína je však pro okolní svět stále velkou záhadou. Neproniknutelné cenzorské hranice dávají lidem možnost tvořit pouze konspirační teorie. Zároveň je nutné dodat, že i když se v současnosti zdá pozice prezidenta nedotknutelná, kdykoliv může přijít radikální obrat.
KAM DÁL: Poslední diktátor v Evropě. Lukašenko je nejdéle vládnoucí hlava státu s výjimkou monarchie.
