Největší český dalekohled byl uveden do provozu v roce 1967 a během více než půl století prodělal několik úprav, které se týkaly převážně systémů řízení a ovládací elektroniky. Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu Akademie věd ČR poukázal na to, že po optické stránce byl dalekohled dosud v téměř původním stavu. Každé zrcadlo přitom časem "slepne" a systém ztrácí účinnost.
Při poslední modernizaci byla proto vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější oktogonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. „Chtěli jsme minimalizovat optické ztráty, zvýšit účinnost a zjednodušit optický systém,“ uvedl Šlechta.
Dorazil i astronom Perek
Představení obnoveného dalekohledu se zúčastnil i významný český astronom Luboš Perek, který se před lety zasloužil o jeho vybudování a po němž je zařízení pojmenováno. „Je to pořád hezké a myslím, že je hezčí než ostatní dalekohledy,“ řekl dnes již téměř 101letý doyen české astronomické obce, mimo jiné emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti a bývalý ředitel Astronomického ústavu.
Perkův dalekohled má průměr objektivu dva metry. Tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun. Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu. Význam podobných přístrojů spočívá především v možnosti dlouhodobého sledování zkoumaných objektů - velké světové dalekohledy se vzhledem k velkému vytížení pro systematické výzkumy nepoužívají.
KAM DÁL: Tycho Brahe a jeho český domov. Benátský zámeček byl domovem slavného astronoma.
