Stoupat Nerudovou ulicí je v současnou chvíli velmi netradiční zážitek. Nepotkáváte hloučky turistů a většina nevkusných obchodů se v této situaci rozhodla zavřít. Vyniknou tak krásné domy, které vznikaly záměrně pro oko. Každý dům má jiný vstup a podle kunsthistorika Františka Dvořáka se každý bohatý měšťan řídil evangeliem, kde je psáno "Miluj bližního svého, jako sebe samého", a tak vlastně vzniklo tehdejší podnikatelské baroko, které v této souvislosti nenese žádné negativní konotace.
Majitel se měl těšit ze svého bohatství a soused z pohledu na něj. Tím je Praha a potažmo Malá Strana unikátní oproti jiným městům v Evropě, kde lidé nesměli svůj majetek zdůrazňovat. Všichni si měli být rovni, konstatuje v populárním pořadu Po Královské cestě významný kunsthistorik František Dvořák. Zajímavostí je v Nerudově ulici k vidění mnohem víc, ale jedno místo je nespravedlivě zapomenuté.
Cesta na Pražský hrad
Na konci Nerudovy ulice pojmenované po významném spisovateli, vlastenci a patronovi žurnalistů, se dostaneme k nepřehlédnutelným schodům, které však většinou davy turistů minou a věnují jim pozornost pouze skrze rychlou fotografii na památku. Zde v podstatě končí Malá Strana a začínají Hradčany. V minulosti se totiž jednalo o hlavní přístupovou cestu na Pražský hrad.
Pod schody a na konci Nerudovy ulice je rozcestí tří možných cest. Právě po starých Radničních schodech, další cesta je ulicí Úvoz, kde se - jak název naznačuje - jezdilo s úvozem až na Pohořelec, odkud vozy mířily na Pražský hrad. Většina lidí se však na Pražský hrad přirozeně vydá ulicí Ke Hradu, která však vznikla až v 17. století prokopáním svahu a skály.
Radniční schody jsou tedy spojeny hlavně se středověkem a nyní se po nich na Pražský hrad vydá jenom hrstka lidí. Je však škoda opomíjet toto historicky významné místo Prahy. Tento pás od Radničních schodů vás při drobném zapojení fantazie pošle do ulic italských měst. Jedná se bezesporu o jedno z nejkouzelnějších míst města.
Brána na Hrad
Laik by řekl, že se jedná na první pohled pouze o průchod, ale na vrcholu cesty projdete původní bránou na Pražský hrad, nikoli obyčejným průchodem. Původně byla napojena na hradbu známou jako Hladová zeď už za dob Karla IV.
Když člověk nakonec dosáhne vrcholu cesty, tak průhledem uvidí Toskánský palác spojený s vévody toskánskými. Jednalo se o osobní majetek císaře Františka Josefa až do jeho smrti. Na rohu tohoto velkorysého paláce je plastika vytvořená ze štuku, zobrazující sv. Michala. Je to dílo sochaře Ottavia Mosta. Jednalo se o jakýsi opěrný bod pro lidi, kteří přicházeli na Pražský hrad právě tou hlavní cestou po dnešních Radničních schodech.
Významná, ale dnes poněkud schovaná cesta na Pražský hrad, skrývá mnohé další detaily, které mohou návštěvníka bezpečně okouzlit. Praha je v tomto ohledu zcela unikátním místem a Malá Strana a Hradčany patří k vrcholu těchto kouzelných zákoutí. Až se tedy v rámci procházky po vylidněné Praze ocitnete v Nerudově ulici na rozcestí směrem k Pražskému hradu, zkuste vyjít právě Radniční schody. Litovat nebudete.
KAM DÁL: Poklady Malé Strany. Jeden z nejvýznamnějších kostelů Prahy byl pleněn a vypálen husity
