Výzkum ukázal, že číst a vidět na internetu nenávistný obsah není pro děti od 11 do 17 let nic neobvyklého. Míra zkušenosti se různí, v Česku je nejvyšší, připustilo ji 59 procent respondentů.
„Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit, a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence," řekla psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek výzkumné zprávy.
Jak je tomu jinde?
V Polsku má srovnatelnou zkušenost 47 procent dětí, ve Francii jen 21 procent. Rozdíly jsou i ve frekvenci. V Česku naráží na nenávistné obsahy denně nebo skoro každý den až šest procent dětí, v Itálii nebo na Slovensku jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je zkušenost úzce spjatá s věkem, častější je u starších dětí a adolescentů.
„Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám," podotkla další z autorek zprávy ze skupiny IRTIS Marie Bedrošová.
KAM DÁL: Knihy, které připravily lidi o život. Nejen sebevraždy v minulosti zapříčinila literatura
