Koronavirus je nebezpečný hlavně pro seniory a chronicky nemocné, ukazují rozsáhlé výzkumy

Jaké jsou tedy dosavadní poznatky o nebezpečnosti tohoto viru pro jednotlivé kategorie lidí? Mnohé mohou podle dat WHO prozradit například dvě studie, pocházející ze země, kde se koronavirus objevil nejdříve a v největší míře, tedy z Číny…

Rozsáhlé studie

Jedna ze studií je postavena na statistikách, týkajících se téměř padesáti šesti tisíc nakažených, a druhá počítá s daty více než dvaasedmdesáti tisíc pacientů. Průkaznost takových čísel je tedy již vysoká. A jak výzkumy hovoří?

Výsledky jsou zpracovány do přehledných tabulek, které jasně ilustrují nebezpečnost viru pro jednotlivé skupiny.

Z daných čísel tedy vyplývá, že u nejmenších dětí je úmrtnost nulová, do čtyřiceti let se pohybuje kolem dvou desetin procenta a následně stoupá až na 3,6 procent u lidí mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Skokový nárůst je pozorován u lidí v další dekádě života a pacienti nad osmdesát let s již oslabenou imunitou mohou koronaviru podlehnout až v téměř 15 procentech případů.

Zákaz akcí nad 100 lidí. Zavírají se školy, Matějská pouť i sportovní stadiony

Číst více

Ženy vs. muži

Rozdíly jsou podle studií také mezi pohlavími. Je třeba ale brát ohled také na skutečnost, že se jedná o výzkumy, provedené v Číně, kde je mezi muži mnohem rozšířenější kouření než mezi ženami, tudíž je u nich i větší náchylnost k respiračním onemocněním. V tomto případě lze závěry shrnout do konstatování, že úmrtnost mužů nakažených koronavirem je v potvrzených případech v průměru 4,7 % a ze všech případů 2,8 %. Mezi ženami se jedná o 2,8 % z potvrzených a 1,7 %ze všech případů.

Chronicky nemocní pacienti

Je logické, že stejně jako u jakýchkoliv jiných virových (i dalších) onemocnění má na jeho průběh a závažnost u konkrétní osoby vliv její předchozí zdravotní stav. Obecně zdraví lidé se s útokem koronaviru vyrovnávají logicky lépe než ti, které již delší dobu trápí jiná choroba. Největší vliv na závažnost průběhu nákazy koronavirem mají podle výzkumů kardiovaskulární onemocnění, kde je úmrtnost takových pacientů ze všech případů 10,5 %, z potvrzených 13,2 %. Následují cukrovka, chronické respirační choroby, hypertenze a rakovina. U dříve zcela zdravých lidí jde o 0,9 %.

Jak je to s chřipkou?

Pro srovnání můžeme nabídnout několik údajů, týkajících se "běžné" chřipky, s níž jsme zvyklí každoročně bojovat. Zde obdobně jako u koronaviru platí, že nejohroženější skupinou jsou senioři nad 65 let a odlišně od něj je chřipka z pohledu možného vážného průběhu nebo i úmrtnosti nebezpečná i pro děti do dvou let. V průběhu jednoho roku zemře na chřipku v České republice kolem 1 000 lidí, pokud bychom brali v potaz celou Evropu, dostaneme se k čísku 40 000 a celosvětově jde až o 600 000 případů. Průměrný věk lidí, kteří tomuto zdánlivě banálnímu onemocnění podlehnou, je přitom 76 let. 

Pravdou ale je, že je běžná chřipka méně nakažlivá než nové onemocnění koronavirem. Jeden člověk nakažený koronavirem může nemoc předat v průměru třem lidem.

Co dělat proti koronaviru?

Jistá obrana proti virovým nákazám patrně neexistuje, můžeme (a měli bychom) se ale snažit dodržovat pravidla, která riziko onemocnění sníží na minimum. V době, kdy byl vyhlášen zákaz akcí s účastí 100 lidí, je třeba toto nařízení dodržovat a nenavštěvovat zbytečně ani ty programy, kde je návštěvnost omezena těsně pod tuto hranici.

Dále je nezbytné dodržovat ve zvýšené míře hygienu, vhodné je použití desinfekčních prostředků zvláště po návratu domů nebo i při pobytu v místech s větší koncentrací lidí.

Případné příznaky hlásit obvodnímu lékaři, který rozhodne o dalším postupu. To je nutné zvláště v případě, kdy nemocní vědí, že se setkali s rizikovou osobou nebo sami navštívili rizikové oblasti.

Prevence proti koronaviru spočívá v důsledné hygieně. Umíte se umýt?