Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která měla nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.
„Na svou práci v památníku jsem hrdá," dodala Lehmannová s tím, že dostala od ministra na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána. V čele památníku stála od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz.
Zaměstnanci nesouhlasí
Zaměstnanci památníku s přijetím rezignace nesouhlasí, podle nich je dlouhodobě proti ředitelce vedena vykonstruovaná kampaň. „Žádáme, aby se ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě vykonstruovaných žádostí," uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.
Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160.
Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
