Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje. Dánsko kvůli ní staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou.
Brožův tým zkoumá právě širší společenské dopady nemoci, například to, jak se s ní potýkají evropští amatérští lovci, kterých je zhruba sedm milionů. Prase je podle Brože nyní vnímáno jako "trójský kůň", který šíří nákazu napříč kontinenty. "Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty," uvedl Brož.
Mladý vědec
Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu AV. Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy s Aníbalem Arregui a Mariannou Szczygielskou.
Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur. I loni tento grant získal jediný český vědec - historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.