Zpracováním, formou, ale i formátem je kniha Van Life. Život na kolech na první pohled podobná rovněž nedávno publikovanému titulu Cabin Porn. Za dveřmi. V této knize (článek o ní si můžete přečíst zde) se autor zaměřil na nejpozoruhodnější chaty stojící na odlehlých místech. Kniha navazuje na před třemi roky vydanou publikaci Cabin Porn. Chaty na konci světa. Spolu s titulem Van Life tvoří velmi volnou trilogii, která odráží touhu mnoha současných čtenářů po úniku z běžných společenských struktur.
Útěk z New Yorku
Kniha Fostera Huntingtona může být do jisté – byť samozřejmě velmi omezené – míry odpovědí i na aktuální bytovou krizi. V knize jsou totiž vylíčeny příběhy lidí, kterým k zařízení domácnosti stačilo málo – pár metrů čtverečních uvnitř jejich dodávek, kam si nastěhovali postel, několik nezbytných věcí a s tím vyrazili na cestu.
Na samém začátku čteme příběh autora celého projektu Fostera Huntingtona, která nese výmluvný název: "Útěk z New Yorku: Jak koupě mé první dodávky skončila dvěma roky na cestách, osmdesáti tisíci mílemi na tachometru a úplně novým životním stylem." Huntington popisuje, jak jej ubíjelo zaměstnání v korporátu a po mnoha hodinách strávených na internetu se rozhodl pořídit si jednu z nejslavnějších dodávek, ikonický Volkswagen T3 Syncro.
Po vylíčení autorova "útěku z civilizace" následuje archiv fotografií dodávek Volkswagen T3. Struktura dalších kapitol je pak vcelku podobná. Vždy souvisí s nějakým typem dodávky (např. Volkswagen T2 a T4, Sprinter, japonské dodávky, školní autobusy), Foster Huntington nejprve vede rozhovor s někým, kdo si daný typ auta pořídil, následuje archiv velmi zdařilých snímků – jak z cest po Spojených státech, tak po ostatních kontinentech (do Evropy se podíváme docela často).
Právě díky tematicky seřazeným fotografickým blokům si může kniha získat nejvíce čtenářů. Jako vypravěč totiž autor zrovna obratný není. To samé platí i o způsobu, jakým vede rozhovory – zdá se to být trochu mechanické, otázky jsou vcelku očekávatelné, často chybí hlubší ponor do osudů zpovídaných. Což je škoda, jelikož jejich životní trasy jsou skutečně strhující. Na druhou stranu díky tomuto faktu jsme schopni přehlédnout některé vady na kráse, které při četbě vyvstanou.
Obytňák jako umění?
Foster Huntington nevedl rozhovory pouze s lidmi, kteří si jednoho dne sbalili nezbytné věci a v dodávce pak najezdili desítky tisíc mil. Prostor dostal v knize také Jay Nelson, který obytné vozy přestavuje s – dle mínění autora – až uměleckou vynalézavostí.
Kniha Van Life. Život na kolech tak nakonec nabízí poměrně široký pohled na možnost pořídit si obytňák a vydat se na cestu, která skončí bůhví kdy (někteří majitelé jsou dokonce přesvědčeni o tom, že nikdy). Přestože ji lze zhltnout za jediný večer, je dobře možné, že bude v mysli hlodat ještě několik týdnů poté. A kdo ví, třeba někoho motivuje i k tomu, že si pořídí vlastní obytný vůz a jeho domov se ze dne na den přesune – bude pak všude a nikde zároveň.
