Jednou z takových nemocí je progerie. Ta v drtivé většině případů píše příběh jako z nějakého hrůzostrašného filmu. Roztomilou dětskou tvář totiž začnou brázdit vrásky, následně se objeví stařecké nemoci a končí to smrtí.
Nemoc je způsobena předčasným a urychleným rozvojem stařeckého vzhledu a nemocí. Dítě má proto stařecký výraz a umírá v mladém věku. Na světě bylo zaznamenáno přes 200 případů této nemoci.
Rozlišují se její dva druhy. Hutchinsonův-Gilfordův syndrom je tzv. pravou progerií. Jde o velmi vzácné onemocnění, stařecký fenotyp se tu začíná rozvíjet do dvou let s mediánem dožití 13 let. Nemocní trpí na malý vzrůst a ptačí obličej s vystouplýma očima. Mají také atrofickou pokožku s vychudlým podkožím a tenké končetiny s nápadnými klouby. Objevuje se také také Wernerův syndrom, což je progerie dospělých.
Chladná pleť
Namodralá pleť je jako vystřižená z hororů nebo sci-fi, přičemž důsledkem je methemoglobinemie. Díky toxickým látkám dochází u takto nemocných lidí k oxidaci hemoglobinu. Krev se překysličí a pleť tak dostane namodralý nádech. Může se prakticky objevit u každého člověka, je však častá a nebezpečná hlavně pro kojence, které může přímo ohrozit i na životě.
Kamenná tvář
Nehybnost tváře má na svědomí Moebiův syndrom. Ten způsobuje naprostou odpoutanost lidské tváře od emocí. Podobně postižení lidé se tak nemohou projevovat smíchem, mračením a jsou neschopni hýbat očima ze strany na stranu.
Nemoc se podobně projevuje proto, že dochází k znemožnění pohybu obličejových svalů. Ty jsou nerozvinuté ve tváři. Dnes už naštěstí existuje možnost podstoupit operaci, pomocí níž lze tento stav alespoň zčásti upravit.
Kostnatění měkkých tkání
Velký úděs vyvolá také onemocnění, během kterého se část lidského těla proměňuje v kost. Člověk, který trpí kostnatěním měkkých tkání, reaguje odlišně na vlastní zranění. Postižené místo tak nezačne obrůstat pojivovou tkání, nýbrž tvrdou kostí. Podobně nepříjemné onemocnění musí snášet více než 600 lidí na světě.
Syndrom vlkodlaka
Podobná zvířecí podoba je dílem hypertrichózy. Nemoc se označuje jako syndrom vlkodlaka proto, že způsobuje nadměrný růst ochlupení na těle, a to dokonce včetně obličeje. Vůbec první “vlčí muž” byl diagnostikován již v roce 1556 a od té doby jich bylo na světě registrováno okolo padesáti.
Morgellons
Několik milimetrů dlouhá vlákna, která nemají známý původ a rostou z rozdrásané kůže. Pacienti se také shodují na pocitu, že jim pod kůží lezou brouci. To samozřejmě doprovází velmi nepříjemné svědění. Stále není jasné, jaký je původ této choroby. Zřejmě jde ale o duševní poruchu, při které pacient ztrácí kontakt s realitou a má pocit, že byl napaden hmyzem.
Většina lékařů se shoduje na tom, že vlákna v kůži, která jim pacienti ukazují jako důkaz nemoci, si tam zanesli sami. Jen velmi malá skupina doktorů nepovažuje pacienty za psychicky nemocné a domnívá se, že nemoc může způsobit neobvyklý průběh lymské boreliózy.