Dýchací potíže spadají do kompetence fyzioterapeuta stejně jako jakékoli jiné problémy se svalovým a kosterním aparátem. Hlavní dechový sval - bránice - má totiž mimo jiné nezastupitelnou posturální funkci, což znamená, že udržuje pozici těla a jeho části ve stále se měnícím prostředí.
"Spolu s bránicí se dále na dechovém stereotypu podílí celá řada kosterních svalů, například svaly břišní a svaly mezižeberní. Proto fyzioterapeuticky správné držení těla velmi významně ovlivňuje dýchací funkce a naopak," vysvětlila fyzioterapeutka Iva Bílková.
Problém může být i s pohybem
Až 90 procent astmatiků pociťuje zúžení dýchacích cest při cvičení, a to především v zimním období. V teplejších měsících pak bývá astma způsobené plísňovými alergeny a pylovou sezonou. Ta trvá podle údajů pylového zpravodajství až deset měsíců v roce – začíná na jaře, kdy rozkvétají dřeviny, pokračuje v létě travinami a obilovinami a končí časným podzimem, kdy dominuje pyl bylin a spory plísní.
"Dlouhodobé problémy dechových funkcí se mohou negativně projevit i na pohybové soustavě – místo hlavních dechových svalů začne postižený člověk víc používat takzvané svaly pomocné, čímž dojde k jejich přetěžování, vzniku svalových dysbalancí, kloubních blokád a dalším neduhům. Negativní efekt však funguje i opačným směrem – patologie přítomná v oblasti pohybového aparátu škodí dechovým funkcím, například když blokáda žeber vede k bolestivému a neúplnému nádechu či výdechu," popsala Iva Bílková.
Stačí pouhých pět zrnek pylu
V březnu trápí lidi náchylné na pyl rozkvétající břízy, vrby, topoly, tisy, jalovce, duby a jilmy. Už od února ale v ovzduší poletuje také zvýšená koncentrace pylů olše a lísky. Jako neviditelné mikročástečky se přenáší větrem, vodou a zvířaty. Pouhých pět zrnek pylu v metru krychlovém vzduchu stačí k vyvolání alergické reakce, květy jich přitom uvolní miliony denně. Alergiky dráždí především za teplého a suchého počasí, kdy se snadno dostanou i na velké vzdálenosti od svého zdroje. Strom, který člověku zhoršuje dýchání, tak vůbec nemusí být v jeho bezprostředním okolí.
"Pro odstranění dýchacích obtíží v terapii využíváme techniky měkkých tkání a mobilizace. Pomocí léčby na neurofyziologickém podkladě usilujeme o obnovu správného dechového stereotypu a korekci držení těla, tak aby se popsané potíže už nevracely. Od problémů ulevuje také správně provedená masáž zad a hrudníku určená speciálně astmatikům nebo uvolnění stažených tkání trupu pomocí fyzioterapie s míčkem. Existuje také řada způsobů, kterými si může astmatik aktivně ulevit sám – výborné jsou lekce hatha jógy, plavání nebo některé svalové relaxační techniky. Dětem se často doporučuje hra na dechové nástroje," přiblížila Iva Bílková.
Cvik na uvolnění svalů krku
V sedu si položte ruce dlaněmi křížem přes sebe na horní část hrudníku pod klíční kost. Zakloňte hlavu a ukloňte ji doleva, tak abyste cítili napětí mezi čelistí a klíční kostí. S nádechem se podívejte očima dolů, s výdechem nahoru. Několikrát zopakujte a proveďte to samé také v úklonu na druhou stranu.
