Srovnávat Igráčka a Lego, není úplně tak férová disciplína. Každý z těchto produktů je trošku jiný, ale ať každý slouží pro trošku jiný druh hry, jeho zákazník je pořád stejný. Dětem dnes jasně vévodí koncept kostiček z Dánska, ale nebylo tomu tak vždy. Nutno dodat, že Igráček svojí slávu zažíval díky železné oponě.
Igráček do každé rodiny
První Igráček v profesi zedníka přišel na scénu v roce 1976. Původní nápad Hanse Backera byl však v Německu odmítnut již na přelomu 60 a 70 let. Osudové setkání proběhlo v Japonsku, kde vizi pracovní rodiny Igráčků nabídl kamarádovi Jiřímu Kalinovi. Ten společně s kolegyní Marií Krejchovou vyrobily v továrně IGRA první “superstar” mezi hračkami socialistického bloku.
Po zedníkovi následoval kuchař, stavbař, kominík, námořník, cestář a matka s dětmi. Igráčci se rodily v továrně v Mnichovicích u Prahy nebo u domácích pracovnic. Takřka paralelně s výrobou Igráčků za železnou oponou vznikal na západě konceptu Playmobil, který byl vlastně totožný. Nejednalo se o náhodu. Reakce z Německa údajně zněla takto: “Když ho mohou mít v Československu, proč ne my?” Vzhledem k tomu, že je Playmobil o dva rok starší nabízí se jasnější scénář.
Igráček je verze Playmobilu pro východní blok. Hans Becker totiž nakonec svůj nápad prosadil. Svět tak znal dvě verze stejné hračky, ale přece v něčem dost odlišné hračky.
Igráček na ústupu
Každý rok od spuštění výroby se na trhu objevily čtyři různé modely Igráčků. Celkem se do sbírky vešlo přibližně 50 postaviček. Když se otevřely hranice, tak dorazily hračky ze západu a s nimi i přímý konkurent Playmobil a hlavně Lego. Igráček už nebyl takový hit. S konkurencí se však pral statečně děti oslovoval v moderním kabátku jako skateboardista, středověký rytíř nebo policista na motorce.
Igráček se v podstatě beze změny vyráběl nepřetržitě do roku 2008. Pokusy, jak oslovit nové zákazníky byly spíše labutí písní. Dvouletá pauza v životě Igráčka skončila v roce 2010 a klasický Igráček prošel několika inovacemi. Jeho hlavní trumf však bylo představení nového konceptu MultiGo. Igráček si tak může sednout do nákladního auta, traktoru, popelářského vozu či bagru.
Lego proti nostalgii
Revoluce otevřela dveře novým firmám a ani největší gigant mezi hračkami nemohl na novém trhu východního bloku chybět. Firma, jenž se od roku 1932 snažila horko těžko konkurovat dříve populárním dřevěným hračkám postupně vyrostla v nejvýdělečnější hračkářskou firmu na světě. Jednoduchý princip kostech se časem velmi bystře přizpůsobil populární kultuře. Vyrábí tak komplexní tematické série, ale také množství edic i s odlazem na Hvězdné války nebo Harryho Pottera.
O tom, jak je Český trh pro The Lego Group důležité svědčí i to, že v Praze najdeme sídlo obchodního ředitelství pro střední a východní Evropu včetně Ruska. Od roku 2000 se u Kladna nachází továrna, kde jednotlivé kostičky zdobí nebo balí. Hlavní výroba zůstává ve městě Billund, kde se nachází i obrovský Legoland.
Nedávno na sebe Lego upozornilo stavbou kopie Bugatti Chiron v poměru jedna ku jedné, které bylo zcela funkční. Už jen z tohoto detailu je jasné, jaké možnosti v marketingu má Lego oproti ubohému, ale o to více nostalgickému Igráčkovi.
