Memorandum schválili bývalí radní pod vedením tehdejší primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Ta chtěla nechat udělat za 50 milionů Kč studii na využití podstavce a následně vybudovat galerii. Proti se tehdy postavily Praha 7 a Česká komora architektů (ČKA).
"Zrušili jsme rozhodnutí bývalého vedení Prahy a upustili od memoranda na základě koaličního programového prohlášení. Všechny tři strany (Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu) se usnesly, že tam nechceme žádnou stálou stavbu. Nejedná se o budovu, stále je to jen podstavec," řekla radní Hana Třeštíková (Praha Sobě).
Prostor bude přístupný
Prostor, kde se schází například skateboardisté nebo se sem vydávají Pražané i cizinci na procházky, musí podle ní zůstat volně přístupný. "Zaměříme se na to, aby byl podstavec opraven, aby to nespadlo. Uvnitř se pak budou odehrávat pouze dočasné instalace," doplnila Třeštíková. Pokud by v podstavci vznikla zamýšlená galerie, změnilo by to navíc významně charakter parku na Letné, což podle radní koaliční strany nechtějí.
"S novým vedením Prahy jsme se o tom bavili. Vůbec netrvám na tom, že tam bude NG. My jsme podávali pomocnou ruku k tomu, aby v té části byl adekvátní kulturní program a budeme samozřejmě podporovat jakoukoliv aktivitu, ať už bude s kýmkoliv, se kterou přijde nové vedení Prahy. Pro NG to není vůbec žádný problém," vysvětlil generální ředitel NG Jiří Fajt.
Pomník primátorky?
Krnáčová svůj postup zdůvodňovala havarijním stavem pomníku. Letos v srpnu se tu například propadla do šachty dívka. V podzemí mělo vzniknout kulturně-vzdělávací centrum rozdělené do čtyř částí. V jedné z nich měl být hlavní výstavní sál, pak prostor pro prezentaci historie místa včetně nerealizovaných návrhů úpravy hrany Letné, další sál měl představit komunistický totalitní režim. Poslední by sloužil street art komunitě.
Záměr magistrátu kritizovalo letos v září vedení Prahy 7, kdy starosta Jan Čižinský (Praha Sobě) postup tehdejšího vedení města označil za snahu postavit primátorce pomník. Také podle ČKA byl postup Prahy nevhodný.
Jaká je historie pomníku?
Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.
Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.
