Republika se dělí na dvě části. Tentokrát za to nemohou podporovatelé či odpůrci Miloše Zemana, ale houby. Pokud zvolíte "správný" les, můžete si být celkem jisti, že neodejdete s prázdnou. Právě naopak, zřejmě zbude i na sousedy, protože všechny "úlovky" ani nezvládnete zpracovat. Jak tedy na to, kam vyrazit, abyste nemuseli být smutní?
Země se rozdělila
Česká republika se momentálně skládá ze dvou "houbových částí". Zatímco v té severní jen paběrkujete, ale spíše nenajdete vůbec nic, na jihu probíhají houbové žně. Pomyslnou hranicí jsou Dobřany u Plzně, Rožmitál pod Třemšínem, Pelhřimov a dále na východ, když tuto "čáru" protáhnete.
"Bydlíme kousek od Prahy a například Klánovický les je úplně prázdný. Sem tam prašivka, ale jinak absolutně nic," pokyvuje hlavou paní Andrea. Má však velkou výhodu, její rodiče bydlí na Vysočině, konkrétně na Pelhřimovsku. "Tam je to úplně o něčem jiném. Vejdete do lesa a prostě trháte. Moc hledat se opravdu nemusí."
Co roste nejvíc?
Nejvíce teď rostou suchohřiby hnědé, jinak také nazývané poddubáci či pančáci. Samozřejmě také suchohřiby žlutomasé, tedy babky. "Urodilo" se také klouzků. "Ty už nesbíráme. Ani babky. To bychom už vážně nevěděli, co s houbami dělat," vysvětluje Andrea. Naopak hlavně na polévku nebo do smaženice sbírá oblíbené muchomůrky růžovky neboli masáky, i bedly.
Stále najdete i různé druhy hřibů. Ať už je smrkový, citronový nebo dubový. "Také kovářů je u nás plno," doplňuje vášnivá houbařka s tím, že hub je v posledních dnech tolik, že už obdarovává i sousedy. Pokud plánujete vyrazit, je dobré si cestu pečlivě naplánovat. Lepší ujet o pár kilometrů navíc, než z lesa odcházet s dobrým pocitem z procházky, ale bez jediné houbičky.
