František Maršer byl jistě aktivní a schopný obchodník. Podnikal jako vydavatel Obchodních listů, časopisu Český Lloyd a vlastnil koloniální obchod v Kladně. Do první ligy obchodníků však jeho kariéru nasměrovala až jeho žena Albína, která dosáhla o hodně většího úspěchu.
Turecký med ze sklepa
Albína Maršnerová propadla nápadu být cukrářkou. Její odhodlaná touha prosadit si svůj sen vyústila v zajímavý experiment. Na velmi primitivním ohništi ve sklepní dílně činžovního domu na Vinohradech začala vařit turecký med.
Orientální cukrovinky nabízela od roku 1886 a její podnikání mělo o hodně větší úspěch než aktivity jejího muže Františka Maršnera. Poptávka se neudržitelně zvyšovala, a tak manžel zanechal všech ostatních aktivit, aby začali podnikat společně. Nastala chvíle, kdy přestala stačit sklepní dílna a v roce 1896 se rozhodli vybudovat nový závod.
První továrna na čokoládu
Neuplynul ani rok a manželé Maršnerovi získali povolení stavět výrobní halu za měšťanským pivovarem v Korunní ulici. Vznikla tak Továrna na orientálské cukrovinky F. Maršner. Netrvalo dlouho a výroba se rozšířila o zpracování kakaových bobů, aby mohla firma vyrábět čokoládu.
Prosperita firmy byla velmi dobrá, ale začínající konkurence donutila Františka Maršnera k tomu změnit podnik na akciovou společnost. Zvýšil se tak počet zaměstnanců, a to na 850. První akciová společnost továren na orientálské cukrovinky čokoládu na Královských Vinohradech tak byla schopna zpracovat až 350 tisíc kilogramů kakaových bobů ročně.
Válkou k reklamě
První světová válka firmu z logických důvodů ochromila. František Maršner odešel z vedení už v roce 1912 a o pět let později umírá. Firma se musela po válce rozhodnout, jak znovu zaujmout zákazníky. V roce 1921 si byla vědoma, že na trh musí přijít s promyšlenou reklamou. Oslovila tak talentovaného výtvarníka Zdeneka Rykra, kterému bylo v té době pouhých 21 let. Ten za necelých dvacet let spolupráce vytvořil desítky grafických a reklamních materiálů, které známe dodnes. Hlavním motivem se stala čtyřcípá hvězda, kterou Rykr údajně navrhl hned první den v práci.
Využil také registrovanou značku Orion, která byla spjatá prozatím pouze s jedním produktem celé továrny. Výsledkem jeho práce bylo mimo jiné logo dodnes charakteristické hvězdy a dvě jména Maršner a Orion. Obliba produktu, loga a jména značky donutila vedení přehodnotit celou situaci natolik, že celý podnik získává od roku 1928 jméno Orion, továrna na čokoládu a.s.
Největší v republice
Růst firmy se nezastavoval, a tak rozšířila svoje pracoviště o továrnu v Uherském Brodě. Před druhou světovou válkou se firma Orion stala úplně největší firmou na čokoládu v Československu a její produkty byly známé po celé Evropě. Válka znamenala pro firmu útlum a poválečné období znárodnění. Společnost byla začleněna do Pražské čokoládovny a veškerá výroba se přesunula do Modřan.
Od “romantiky” sklepní dílny po tvrdý business se firma Orion postupně přes socialismus prokousala ke kapitalismu. Švýcarská firma Nestlé v roce 1993 vstupuje do společnosti Čokoládovny, a.s., a v roce 2004 se bourá továrna v Modřanech. Výrobu přebírá olomoucká Zora, a tak končí pražská stopa příběhu jedné vinohradské čokoládovny, kterou načala svým skvělým nápadem Albína Maršíková.
