Samotná historie městské části Lysolaje má hluboké historické kořeny. První zmínku bychom našli již ve třináctém století, kdy území patřilo do majetku Českého království. Po třicetileté válce však z úvodní obce nezbylo vůbec nic.
Dnes jsou místními zajímavostmi selské dvory, zázračná studánka, přírodní památka Houska, kaplička Panny Marie Sedmibolestné, ale také dlouhá tradice místního sboru dobrovolných hasičů.
Hasičství zdar – požárům zmar
Nejstarší sbor dobrovolných hasičů na našem území se rekrutoval už za Rakouska- Uherska. Ferdinand Leitenberger založil v roce 1850 sbor dobrovolných hasičů ve městě Zákupy. Ten byl primárně obsazen muži s německou národností. První, zcela český sbor vznikl v Plaňanech na přelomu roku 1863 a 1864.
Zlé has, dobré povznášej!
Občané Lysolaj pocítili touhu založit si vlastní sbor dobrovolných hasičů v roce 1892. 21. února 1892 se svolala schůze, které předsedal Josef Denkr. Lidé na nabídku posloužit jako záložní hasičská pohotovost reagovali kladně, a tak vzniku nestálo nic v cestě. Dvacátého března se na druhý pokus povedlo svolat dostatečný počet účastníků ustavující valné hromady a první sbor dobrovolných hasičů Lysolaje byl na světě. Ve složení: předseda Josef Denkr, velitelem Antonín Denkr, náměstek Josef Zikula a členové výboru Josef Kačaba, Karel Štucl, Josef Brzobohatý, Tomáš Novák, Antonín Zápotocký. První cvičení vedl podvelitel sboru v přilehlém Suchdole Josef Hájek. Slavnostní vysvěcení zakoupené stříkačky proběhlo u Kapličky v Houslích. Kmotrou stříkačky byla Anna Tůmová a obřad vykonal farář František Hromádko. V roce 1983 se konal v lednu první hasičský ples.
Poctivě sloužit
Lysolajští dobrovolní hasiči tak načali dlouhý příběh, který stále pokračuje. Do jejich činnosti dvakrát vstoupila válka, kdy ta první odvedla hned několik členů na frontu. I tak se však podle dohledatelných zdrojů povedlo sbor udržet připraven v boji proti ohni. Výčet požárů, které hasiči pomohli za svojí 126letou existenci uhasit, je obrovský. Ve třicátých letech se povedlo vykutat poctivou hasičskou nádrž, protože do té doby hasiči využívali pouze dva rybníky, které byly spíše na koupání. Hasičský sbor byl důležitý pro celou obec, protože inicioval všechny kulturní aktivity. Hasičské plesy, dožínky a mnoho dalších zábavných událostí by se bez jejich pomoci neodehrávalo. Takové slavnosti květů se s jejich pomocí pořádají dodnes.
Po roce 1945 nastoupil jako velitel Václav Bareš, který se přičinil i o první hasičské družstvo žen. Sbor se významně zmodernizoval, na což navázal v šedesátých letech velitel Jiří Kozák.
V roce 1968 se Lysolaje připojují k Praze, ale to je pouze oficialita, protože je dodnes z tohoto místa cítit vesnický duch. To, co se však zásadně mění, je existence celého sboru, který se až do roku 1978 celý zrušil. Obnovené družstvo slavilo velký úspěch v roce 1980 v soutěži na Přední Kopanině, kde muži získali druhé místo.
Po revoluci
Změna politického režimu nikterak zásadně neovlivnila fungování celého sboru, a tak pod velitelem Josefem Malým a starostou Stanislavem Sedláčkem nadále pokračoval ve své činnosti. Zásadní byla účast při záchranných akcí a likvidačních pracích během povodně v létě roku 2002. Dnes je velitelem sboru Pavel Peprníček a starostou Zdeněk Sedláček. Dobrovolní hasiči jsou dodnes nejen ve střehu, ale také přispívají svou aktivitou v organizaci kulturních akcí. Jejich dlouhá tradice je k tomu s láskou svazuje.
