Vy jste vstoupil do politiky už v roce 1998 jako velmi mladý. Co vás k tomu vedlo?
Tak já se vždy zajímal o to, co se kolem mě děje. K tomu to tak nějak patří. Byl jsem skaut a bydlel jsem na Praze 1. Byl jsem prostě ochotný si komplikovat život tím, že budu řešit problémy ve svém okolí.
S mládím a vztupem do politiky dost úzce souvisí i to, že je člověk plný ideálů. Jste stále idealista? Přijde mi, že se někdy tomuto slovu bráníte.
Já jsem plný ideálů pořád. Jen ten pojem idealista v sobě prostě skrývá, že je to někdo, kdo je nereálný, ale to my rozhodně nejsme, protože my právě teď na Praze 7 ty plány realizujeme.
Takže já se trošku bráním tomu označení "vy jste idealista", protože to je často myšleno jako nezkušený nebo neschopný. Tak to není. Když se podíváte na Prahu 7, tak tady je výstavba nové radnice, která se řešila dvacet let, a my jsme ji vyřešili za rok. Teď se dělá třikrát levněji, než bylo plánováno. Stejně tak v minulosti téma školky. Tady roste počet dětí.
Letos se dostaly od zápisu do školky všechny děti, které se přihlásily, to znamená i dvouleté děti, které to potřebovaly. Ty školky stavíme třikrát rychleji a šestkrát levněji než naši předchůdci. Pokud by to měl být tedy ten význam slova idealista, který s týmem zvládne podobné věci realizovat, tak jo. Vůbec se tomu označení nebráním.
Všechno zní až neuvěřitelně. Říkáte, že v minulosti město řešilo projekt radnice dvacet let a vy jste to vyřešili za rok. Když jste přišel jako starosta na Prahu 7, tak jste musel naleznout strašně velký počet kostlivců a starých pořádků, když se struktura a práce změnily tak radikálně.
V tom je právě ta změna, kterou jsme schopní nabídnout Praze. My jsme schopni se na situaci podívat jinýma očima. To znamená ohledně třeba těch školek. Dlouhodobě panovalo přesvědčení, že v rámci základních škol není možné udělat třídu mateřské školy. My jsme ji udělali.
Voliči nám dali ten luxus nadpoloviční většiny a jsme skupina lidí, kterým na té Praze opravdu záleží. Neřeší nějaké zájmy politické strany nebo nějaké skupiny, finančních zájmů nebo nějakého sponzora. Prostě my řešíme to, o čem jsme hluboce přesvědčeni, že je pro Prahu 7 úplně nejlepší. To je přesně ta změna, kterou Praha potřebuje. Ona potřebuje lidi, kteří jsou schopní se na to podívat jinak, ne tak, že to nejde.
Mluvíte o zájmu z přesvědčení, a proto jste mimo všechny skupiny, které by na vás mohly vyvíjet tlak. Městská část ale není celé město. Na Praze 7 žije úplně jiná sociální vrtva než např. ve Vysočanech. Ne v každé městké části by vaše kroky a plány měly takový úspěch. Co si o tom myslíte?
Když jsme na Praze 7 dostali nadpoloviční většinu, tak za námi bylo úspěšné referendum. To znamená, že jsme něčemu zabránili, a přesto nám lidi dali svůj hlas. Myslím si, že teď k tomu přistupuje to, že lidi vidí, co se tomu týmu na Praze 7 podařilo. Nejenom, že jsme dokázali zabránit postavení předražené radnice, ale zrealizovali jsme nepředraženou radnici a velmi rychle. Takže doufám, nebo doufáme, že ten náš tým budou voliči při volbách posuzovat i touto optikou. A to by nám mělo oproti těm volbám před čtyřmi lety pomoct.
Jaká témata z Prahy 7 mohou fungovat pro celé město a všechny její části?
Toho je spousta. Úklid ulic. Dnes je propíraná firma Prostor, s kterou jsme ukončili spolupráci a vytvořili jsme vlastní úklidovou firmu. Dáváme lidem práci, těm, kteří ji obtížně hledají, a současně nejsme vydíratelní úklidem, protože se o ten úklid postaráme sami. Co Praha potřebuje, je, aby městské části dostaly peníze na úklid, protože to je nejbližší vazba občan - starosta. Můžeme se starat o zeleň v ulicích, aby to nevypadalo tak, jak to vypadá teď. Takže my nabízíme ty zkušenosti jak ze zastupitelstva, tak z městské části. Teď už moc dobře víme, co ta městská část potřebuje.
To jste předtím nevěděli?
Předtím jsme to tak jako tušili a byli jsme ochotní se na to podívat novýma očima. Teď už to moc dobře víme.
Víte to i o ostatních částech Prahy?
Problémy jsou velmi podobné. Městské části mají problém, že musí uklízet a nikdo jim to nezaplatí. Městské části mají problém, že neexistuje cíl, ke kterému Praha směřuje ohledně bydlení. Jako bezbariérové byty. Není jich dostatek. Jsou zamítáni žadatelé. Městské části to musejí řešit místo magistrátu. To je stejné všude. Mnohdy je to lepší, mnohdy je to horší než na Praze 7, ale městské části mají víceméně ty stejné potíže.
Bavíme se celou dobu o úspěchu, co se vám na Praze 7 povedlo. Dle mého osobního názoru je to ale standard, který má město splňovat a občanům nabízet. Jaké jsou tedy nedostatky, kde je prostor pro ten nadstandard?
Výstaviště, tržnice, Štvanice. To jsou všechno magistrátní pozemky. To je všechno pod správou magistrátu. A s tím vlastně starosta městské části nebo jeden zastupitel v Trojkoalici prostě nemůže nic dělat, protože nemá dostatečnou sílu na magistrátu. Proto je potřeba tu sílu získat, aby právě podobné areály se konečně začaly zlepšovat.
Kromě toho, co se váže na magistrátní pozemky, nevidíte žádné nedostatky na Praze 7?
Samozřejmě práce je spousta. Udržet tempo právě co se týká škol a školek. Městská část se rychle rozvíjí, staví se tady obrovské množství bytů. Co se týká zeleně v ulicích, tak teprve teď dobíhají projekty, které jsme začali, abychom sázeli stromy v ulicích. Městskou část je nutné propojit. Letnou s dolními Holešovicemi právě přes brownfield Bubny. Tam je potřeba dokončit tu studii. To je opět magistrátní záležitost. Práce je tady spousta a je potřeba říct, že každý komunální politik žije s tím, že to, co se podařilo dobrého, je pak možné rozmetat během několika málo týdnů. Snažíme se, aby k tomu nedošlo, aby nám dali lidi znovu důvěru a my mohli pokračovat.
Když se podíváme na těch několik bodů, které máte v programu vašeho hnutí PRAHA SOBĚ, tak zmiňujete prvek bezpečnější a pohodlnější dopravní infrastruktury. Můžete to nějak rozvést? Protože napsané na papíře to působí jako fráze. Kde vlastně vidíte ten problém?
Ve městě se dobře žije tam, kde chodci, lidé v autech a cyklisti se zároveň respektují a kde dobře funguje MHD. To u nás nefunguje špatně, ale je potřeba ji ještě zatraktivnit. Chceme zavést signál do metra, protože to má potenciál přitáhnout lidi do metra na tu dobu, kterou mohou strávit prací online. To bychom chtěli co nejrychleji. Následně chceme mít důslednou přednost MHD a to znamená pokračovat v přípravě linky metra D, protáhnout tramvajové tratě tam, kde to má smysl. Soustředit se na lepší koordinaci mezi vlakovým spojením a právě MHD. Hodně komunikovat s obcemi ve Středočeském kraji, protože záchytná parkoviště by měla být v ideálním případě právě u železničních zastávek právě kolem Prahy. Město by pak mělo obcím nabídnout pomoc se školkami a se školami za to, že ta auta nepojedou směrem k Praze, ale možná opačným směrem a zaparkují u vlaku a domů dojedou vlakem. Záchytná parkoviště musí být vystavěná urychleně, jinak se opravdu doprava v Praze nezlepší.
Když jste mluvil o metru D, stále se nahlas vede debata, kudy vlastně povede. V souvislosti s tím mě zajímá, co si myslíte o architektonických soutěžích na podobné projekty?
Architektonická soutěž je způsob, jak vybrat projektanta. Bez architektonické soutěže je to podle mého názoru zcela neprůhledné, protože ten projektant musí být nějak vybrán a pokud je vybrán jen proto, že to dělal někdy předtím, tak je to pro mě neprůhledný výběr. Na veřejné stavby by měly být určitě architektonické soutěže.
Tím se dotýkáme i kauzy kolem Libeňského mostu...
Proto jsem se taky tak zlobil, protože pravě tam má být ten most úplně bez soutěže. Most je stavba, která je nejvíce vidět ze všech staveb, žádná stavba ji nepřekreje. Takže most bez soutěže je skutečně zločin.
Jaké jsou tedy konkrétní priority při tvorbě podobných projektů?
Pro nás je důležité, abychom vždycky co nejdřív zajistili funkčnost nějakého dopravního spojení a pak dořešili, jak to bude definitivní. Proto jsme nejdříve mezi Karlínem a Holešovicemi udělali přívoz, který to propojení zajisťuje, a teď to, co budeme prosazovat, tedy postavení lávky, by měl být další krok. Podobně je to i ohledně metra D. Je potřeba naleznout dopravní spojení, které vlastně to metro D propojí jak se železnicí, tak tramvajemi, abychom to spojení alespoň trošku zajišťovali. Jinak to metro D není vedené ideálně, ale myslím si, že se moc dobře ví, kudy povede. Stejně tak uvažujeme, aby existovala varianta odlehčení magistrály v době špičky díky MHD.
Sám zmiňujete magistrálu. Petru Kolínskou to nedávno málem stálo politickou funkci, kdy byla kritizována za neřešení situace ohledně velmi problematické dopravní tepny uprostřed města. Jak tento zásadní prvek pražské infrastruktury vnímáte vy?
Magistrálu je hlavně potřeba zlidštit. Tam se bavíme právě o tom, že chodci, cyklisti a auta mají žít nekonfliktně vedle sebe a mají v tom městě koexistovat. Město, které je dělané pro chodce, je město, kde se dobře žije. Magistrála potřebuje polidštit, což neznamená, že má být dopravně nějak omezována.
Není to protimluv? Zlidštit magistrálu pro chodce a cyklisty, aniž by se omezila automobilová doprava? Jak toho lze dosáhnout?
Není to protimluv. Když se podíváte na magistrálu v části ulice Argentinská, tak se vlastně jedná o městský bulvár, kde bude dotvořena ještě druhá část ulice a stromy. Těmito úpravami to bude vypadat jako městská třída. Praha obecně chodcům nabízí strašně moc komplikací. Zbytečné množství zábradlí, dopravních značek. My to na Praze 7 postupně čistíme. Značky, zábradlí, svodidla. To je to, co je potřeba udělat v celé Praze. Dlouhé kilometry zbytečných svodidel, které nikoho nechrání, jenom je to bariéra pro lidi, kteří chtějí někde přejít ulici.
Jak probíhá ten proces odstraňování? Podle čeho se rozhodujete a kdo má ty kompetence rozhodnout z hlediska bezpečnosti? Co může jít pryč a co musí zůstat?
To se řeší po diskusi s policisty s dopravním odborem. Měli jsme třeba pěší zónu, kde bylo zábradlí, protože ta pěší zóna byla zřízena později. Základní je si položit tu otázku. Je to zábradlí ještě k nečemu? Tak tu si mnoho lidí vlastně vůbec nepoloží, a když se někdo koukne kolem sebe, tak zjistí, že těch bariér pro chodce, kočárky a seniory je velké množství.
Má městská část Praha 7 nějaký urbanistický plán? Existují odborníci, kteří by se tímto tématem zabývali důsledně?
Máme odbor rozvoje, který je velmi dobrý. Současně máme velmi rychlé stavební řízení. Náš stavebí úřad je velmi rychlý. Máme průměrně 60 dní na územní řízení a to je velmi rychlé. Máme tady projekty, které se do roka staví. Tu rychlost chceme magistrátu nabídnout.
Jak je možné, že to jde tak rychle. V čem tkví ta změna?
Já si myslím, že to také tím, že se umíme o své zaměstnance starat a že jsou tady snad spokojení Pokud by měl magistrát dostatek zaměstnanců třeba na stavebím úřadě, tak ta odvolání může také dělat mnohem rychleji než nyní. To my rozhodně chceme. Magistrát je potřeba zrychlit. My jsme tady měli třeba jednu vypůjčku u dětského hřiště. U nás to trvalo týden a na magistrátu tři čtvrtě roku. To je obrovský rozdíl.
Jak vnímáte IPR jako instituci, s kterou v pozici potenciálního primátora budete spolupracovat?
Pokud bych se měl dotknout tématu územního plánu, který IPR vypracoval, tak je v něm mnoho věcí k dořešení. Není to ideální plán, ale je potřeba, aby Praha ten územní plán měla, takže je dobré z toho návrhu vyjít a zapracovat všechny přiopomínky a eliminovat nedostatky. Jinak IPR jako odborná instituce je určitě potřeba a to, co my nabízíme, je, že jsme opravdu ochotni naslouchat odborníkům. My nejsme populisté, kteří dělají jen to, co je populární. Nasloucháme odborníkům, protože to vede mnohdy k lepšímu řešení. Politik je ale nakonec ten, který musí rozhodnout. Od toho je politik.
Máte nějakou inspiraci ze zahraničních měst, kterému by se podle vás měla Praha přiblížit?
Pro nás je inspirativní Vídeň. To je město, kde se dobře žije, a byli bychom rádi, abychom byli ohledně bytové politiky a dopravy včetně MHD na úrovni Vídně.
Pomalu se blíží konec července a s tím i konečný termín pro možnost získání potřebného počtu podpisů pro vaše hnutí Praha Sobě. Myslíte, že to zvládnete?
Musíme to stihnout. Já doufám, že to stihneme. Teď jich máme přes osmdesát tisíc.
Co když se vám to nepovede? Máte nějaký plán B?
Musíme to prostě nasbírat.
