Probiotika, prebiotika a symbiotika. Proč právě tyto bakterie našemu tělu tolik pomáhají?

Zdravotní účinky kyselého mléka uvádějí už v biblickém Starém zákoně. Už ruský vědec a nositel Nobelovy ceny Ilja Mečnikov vyslovil začátkem minulého století hypotézu, že obyvatelé Kavkazu mají díky pravidelnému pití kumysu a kefíru ve střevě laktobacily a díky tomu se dožívají tak dlouhého věku. V současnosti jsou už prospěšné účinky probiotických bakterií dokázané na vědecké úrovni.

K čemu vlastně slouží?

Probiotické mikroorganismy optimalizují bariérovou funkci střevní sliznice. V podstatě posilují imunologickou bariéru střeva. Dlouhodobé užívání tělu vlastních bakterií má příznivé účinky na zdravotní stav organismu. Vědeckými studiemi je dokonce dokázané pozitivní působení určitých kmenů při poruchách trávení, na podporu imunity a též zlepšení vaginálního zdraví žen.

Užívání některých léků, hlavně antibiotik, vede k významné změně složení střevní flóry. Proto je společně s antibiotickou léčbou potřebné současně užívat i probiotika jako prevenci průjmů a břišního diskomfortu způsobeným porušení normálního složení bakteriální střevní flóry při léčbě antibiotiky.

V rámci užívání přípravků je třeba dodržovat určitý interval. Optimální je užívat probiotikum 2-4 hodiny po užití antibiotika. V užívání je pak vhodné pokračovat ještě alespoň dva až tři týdny po skončí antibiotické léčby.

Vědci vše podporují

Čím dál více vědeckých důkazů potvrzuje pozitivní účinky vybraných laktobacilů a bifidobakterií. Používají se na výrobu fermentovaných, tedy kvašených potravin. Do této skupiny patří hlavně jogurty, kefír a acidofilní mléko. U těchto produktů však není definovaný počet ani konkrétní kmen živých bakterií.

Naopak výživové doplňky tento počet přesně stanovují a garantují - kvalitní probioticka dokonce garantují množství živých bakterií až do konce expirace. Také uvádějí přesný rod, druh a kmen obsažených bakterií. Speciální technologie by měla zaručit, že bakterie budou odolné během výroby, zpracování, skladování, průchodu trávicím traktem, a dostaly se tak do střeva neporušené a životaschopné.

Doporučuje se vybírat přípravky, které garantují obsah živých bakterií do konce expirace. Měly by obsahovat i prebiotickou vlákninu, která umožňuje růst a množení bakterií. Důležitá je správná kombinace použitých kmenů s důrazem na studiemi prokázané účinky. Produkty, které obsahují jak probiotika, tak prebiotika, nazýváme symbiotika.

Nebezpečná cholera: Jak moc se musíme v Česku této nemoci bát?

Číst více

Co vlastně jsou?

• Probiotika - jsou živé mikroorganismy, které po vstupu do našeho těla mají pozitivní účinek na naše zdraví. Mezi nejznámější patří laktobacily a bifidobakterie.
• Prebiotika - jsou rozpustné či nerozpustné nestravitelné složky potravy, které probiotika vyživují a umožňují jim ve střevě se rozmnožit, růstové faktory probiotik, například inzulín, fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy.
• Symbiotika - je kombinace probiotik s prebiotiky, nejčastěji se s nimi střetneme ve funkčních potravinách a ve výživových doplňcích.

Hlavně u dětí

Nejdůležitější význam probiotik a prebiotik spočívá v preventivním působení. U dětí je tento jev ještě výraznější. Projevuje se pozitivně již v kojeneckém věku, kdy miminka ještě nemají dostatečně osídlený zažívací trakt prospěšnými bakteriemi. V tom jim pomáhá mateřské mléko, které je v tomto ohledu jedinečné a nenahraditelné. Kromě jiného je bohaté právě na probiotické bakterie a prebiotika.