Vyplývá to z připomínek, které zpracovala Arnika ve spolupráci s místními organizacemi na ochranu životního prostředí. Předložená dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) má několik zásadních nedostatků a nemohla hodnotit skutečný dopad na životní prostředí. Z dokumentu není možné zjistit, jakou technologii ČEZ zvolil, a proto není možné určit, jaký vliv na okolní prostředí bude mít provoz zařízení.
Nikdo nic pořádně neví
"Nikdo s jistotou neví, zda zamýšlené technologie budou správně fungovat v praxi. Ve spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem použili neodzkoušenou technologii pro zachycování dioxinů a důsledkem byla závažná havárie v dubnu 2013," komentuje situaci RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Na základě údajného obsahu rtuti v pálených odpadech uvedeného v dokumentaci Arnika vypočítala, že spalovna Mělník by při plném využití své kapacity vyprodukovala mezi 320 až 1 280 kg rtuti za rok v emisích a ve zbytcích ze spalování. Ve srovnání s daty ohlášenými do Integrovaného registru znečišťování vedeného Ministerstvem životního prostředí by se tak stala třetím až čtvrtým největším zdrojem rtuti v České republice.
"Na tomto příkladu chceme dokumentovat, že celé posouzení vlivů na životní prostředí vychází spíše z virtuálních předpokladů, ale žádný jiný údaj dokumentace neposkytuje. Co je však horší, v technologii spalovny není podle hodnocení EIA zařazen filtr na zachycování emisí rtuti, což bývá u nejlepších dostupných technologií běžné. Přitom právě emise rtuti z plánované spalovny mají být celkem vysoké," vysvětlil Petrlík.
Byla by lepší jiná investice?
V dokumentaci dále chybí analýza složení komunální odpadu ve Středočeském kraji. Je možné, že spoustu materiálu půjde vytřídit, a tím pádem by bylo výhodnější investovat do recyklačních linek, které by navíc poskytly daleko více pracovních míst. Podle Arniky je kapacita spalovny zcela předimenzovaná a vůbec nepočítá se zvyšováním objemu vytříděného a recyklovaného odpadu.
"To, že v dokumentaci chybí údaje o konkrétní technologii, považujeme za nepřípustné a žádáme vrácení dokumentace k doplnění. Bylo by také vhodné srovnat zvolené řešení s variantami pro jiné způsoby nakládání s odpady, které budou efektivní i po roce 2025," uzavírá Petrlík.
