Počítačový software vyvinutý berounskou firmou dokáže předvídat například budoucí kvalitu výrobku nebo kritický bod opotřebení strojů v systému online. V České republice tento program nemá obdoby a využívá ho i největší česká automobilka Škoda.
Jaké je využití v praxi?
Uživatelské továrny si díky softwaru s dostatečným předstihem dokáží připravit finanční rezervu například na obnovu opotřebovaných strojů. Algoritmus schopný předvídat budoucnost vznikl ze společného vývojového projektu odborníků Diribetu s akademiky Univerzity Palackého v Olomouci, který inovačním dotačním voucherem umožnilo uskutečnit Středočeské inovační centrum (SIC) sídlící v Dolních Břežanech.
Software si natrénuje předchozí data
"Cílem projektu bylo, aby software dokázal už v průběhu prováděných průmyslových měření předpovědět, jaké budou výsledky těchto zkoušek. Tedy jestli výrobek, který je zkoušený, bude použitelný, nebo se bude muset vyřadit. Dokáže to pomoci, v uvozovkách, natrénování z předchozích naměřených dat," vysvětluje člen týmu Diribetu, jedenatřicetiletý vystudovaný sociolog Stanislav Krejčí, a uvádí příklad: "Představme si třeba stroj na výrobu součástek v automobilovém průmyslu. Na základě měření a dosavadních zkušeností dokáže program například předpovídat, kdy pokročí opotřebení stroje natolik, že jím vyráběné součástky už přestanou odpovídat stanoveným normám. Firma tak ví, kdy má počítat s tím, že bude muset naplánovat odstávku a provést opravu či kalibraci."
Berounští už i na světovém trhu
Software z Berouna se dá používat v jakékoliv průmyslové výrobě. Používá ho například i firma Volkswagen ve svých automobilových závodech v Číně, na Slovensku i v továrně Škoda Mladá Boleslav. Diribet uspěl už na maďarském, polském, německém, slovenském i čínském trhu a jejími klienty jsou například společnosti Bosch nebo Continental.
"Svůj program stále vylepšujeme vlastními silami, ale tohle byla naše první zkušenost se spoluprací s akademickou půdou. Nevěděli jsme předem, jak výzkum dopadne, proto bychom se do něj bez podpory pomocí středočeského inovačního voucheru nepustili, bylo by to pro nás příliš drahé a rizikové," dodal Stanislav Krejčí.
Bez výzkumu to nejde
Hlavním smyslem inovačních voucherů je právě podpora konkurenceschopnosti, a tím i ekonomické stability středočeských firem. Diribet Beroun jej obdržel téměř v plné výši, která činí 150 000 korun. "Ke zlepšení malé a střední firmy často potřebují právě výzkum, který však samy nezvládnou, v tom jim mohou pomoci lidé z akademické oblasti. Podpora rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vědeckovýzkumnou sférou, a to prostřednictvím poskytnutí jednorázové dotace podnikateli, byla hlavním důvodem pro vznik voucherů Středočeského inovačního centra (SIC),“ zdůraznila jeho ředitelka Rut Bízková.
Žádost o evropský grant nevyšla
Podání žádosti o přidělení voucheru nebylo podle berounské firmy nijak administrativně náročné. "Zadání bylo jednoznačné a srozumitelné. Zkoušeli jsme podávat i žádost o evropský grant, ale to bylo hodně zmatečné. Byl k tomu padesátistránkový manuál, který nám zabral hodně času, než jsme vůbec pochopili, co všechno se po nás při podání žádosti chce," podělil se o zkušenosti člen týmu Diribetu Beroun. Napříště chce firma opět požádat o dotaci SIC a pokračovat ve spolupráci s olomouckou univerzitou. Zabývat se hodlá výzkumem určení křivek utahování průmyslových spojů.