Kde mají nejlevnější vodu? Kdo o ceně vodného a stočného vlastně rozhoduje?

Co vlastně vodné a stočné je?
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Někdo ji má levnější, druhý zase dražší. Tak to holt je a podobné rozdíly se nejspíše nikdy nesmažou. Řeč je samozřejmě o vodě. Pojďme si ale dnes povědět, kdo o těchto poplatcích rozhoduje a co v reálu vlastně znamenají.

Na úvod je bezesporu třeba poznamenat, že vodné a stočné je regulovanou položkou. Konečné slovo tak ve stanovování cen nemají ani vodohospodáři, ani obce, ale stát prostřednictvím ministerstva financí. Přesto se v rámci toho akceptují alespoň místní podmínky.

Za vodné zaplatí Pražané letos 48,3 koruny za metr krychlový a připlatí si tak necelé dvě koruny. Na stočném pak vydají 39,09 koruny, což je o deset haléřů více než loni.

Mezi ty základní patří cena surové vody, která tvoří významnou nákladovou položku vodohospodářů a která se v rámci celé naší země dosti liší. Každopádně daleko levnější jsou vody z podzemních zdrojů, které vyjdou hned třikrát laciněji než povrchové zdroje. A už jen tato skutečně hodně zakládá na velké rozdíly v cenách vodného a stočného.

Co vlastně vodné a stočné je?

Opakování je matka moudrosti. Pojďme si zopakovat, co vlastně oba termíny znamenají. Cena vody, neboli právě vodné a stočné, se uvádí na 1 metr krychlový, který odpovídá 1 000 litrům. Jinak cena za 1 kubík nebo Kč/m3. Cena se uvádí souhrnně nebo zvlášť za vodné a stočné. Prodejce či provozovatelé stanovují vodné a stočné formou kalkulace.

Sečtou tak plánované oprávněné náklady a přidají si zisk. Součet tzv. úplných vlastních nákladů a zisku se vydělí plánovaným objemem dodané/vyčištěné vody v dalším roce. Tak pak vzniká cena vodného a stočné za 1 m3/Kč, kterou následně vodárna vyhlásí vždy pro další kalendářní rok.

Vodné je tak vlastně úhrada spotřebitele za odběr vody z veřejné vodovodní sítě. Zahrnuje platbu za odebranou pitnou vodu. Jako podklad pro účtování pak slouží údaj o spotřebovaném množství vody na vodoměru, který má každý její odběratel. Vodné je tedy platba za vodu, kterou dodává provozovatel formou vodovodu.

Současná vláda, která se nachází v demisi (ANO), má ve svém programu prohlášení o snížení DPH na vodné a stočné ze současných 15 na 10 %, to by znamenalo snížení plateb o rovné čtyři koruny na metr krychlový.

V ceně se promítají také případné ztráty v potrubí. To je někdy celkem problém, jelikož pod-investovaná infrastruktura a honění zisků je u nás na denním pořádku. Voda pak tak trochu protéká děravými trubkami do země a to značně zatěžuje naše peněženky.

Samotné stočné je pak poplatek za odvedení odpadních vod kanalizací a její následné vyčištění. Povinnost platit tento poplatek vzniká domácnosti v okamžiku, kdy realizují vtok odpadní vody do kanalizace. Cena stočného je většinou polovinou celkové ceny vody. Objem odpadních vod, který spotřebitel platí ve stočeném, se pak stanovuje z objemu vody, který do domácnosti přitekl, tudíž opět z údajů, které poskytuje vodoměr.

Kde je ve Středočeském kraji nejlevnější voda?

To si můžete lehce ověřit v rámci mapy, kterou naleznete v naší fotogalerii. Velmi dobře je na tom v tomto ohledu Kolín s cenou 73,20 Kč. Dobře je na tom i Příbram nebo Benešov. Naopak vysoké ceny musí lidé platit v Berouně, Mladé Boleslavi nebo na Kladně.

"I pro letošní rok se řadíme mezi města, která mají v rámci ČR velmi levnou vodu! Za kubík v Kolíně zaplatí obyvatelé téměř o 20 korun méně než v sousední Kutné Hoře," pochlubil se na svém Facebooku místostarosta Kolína Michael Kašpar.

V každém případně průměrná cena vodného a stočného u nás letos vzroste na 86 až 88 korun za metr krychlový. To je průměrné meziroční zvýšení až o 3 %, tedy velmi blízko odhadované inflace 2,9 %. Procentuální nárůst tak bude velmi podobný tomu loňskému.