Paní doktorko, je podle vás obezita nemoc?
Ano, obezita je závažná, většinou polygenně podmíněná nemoc. Bylo prokázáno více než 600 různých genů, které se podílí na vzniku a rozvoji obezity ze 40 – 70 %.
To je celkem alarmující číslo, ne?
Určitě je. Ale i když je toto číslo poměrně vysoké, nelze přičítat nárůst výskytu obezity posledních desetiletí v populaci pouze dědičným vlohám. Ty se nemohly během posledních 30 let nijak významně měnit. Je zřejmé, že se na vzniku tedy podílí i mnoho dalších faktorů zevního prostředí (strava, nedostatek pohybové aktivity, stres apod.).
Co by měl jako první udělat člověk, který chce řešit svoji váhu?
Nejprve by se měl každý nad sebou zamyslet a zhodnotit svůj dosavadní životní styl. Jeho správná analýza je vždy základním předpokladem úspěšné redukce hmotnosti. Jen dobré monitorování vlastního jídelníčku a pohybové aktivity u těch, kteří s hubnutím začínají, vede většinou k poměrně rychlému krátkodobému poklesu váhy. To bývá dobrý začátek a výborná motivace k dalšímu snažení.
A další krok?
Konzultace s odborníkem, jehož postupy jsou zcela individuální a probíhají většinou ve spolupráci s lékařem. Ten má k dispozici i nepříliš rozsáhlé spektrum léků, které slouží vždy jen jako pomocná berlička - přesto významná. Jindy je třeba využít spolupráce klinického psychologa. Nedílnou součástí komplexní obezitologické léčby může být i chirurgické řešení.
Jak se podle vašich zkušeností vyvíjí situace v České republice? Přibývá obézních lidí, je to hrozba i do budoucna?
Obezita, která je nazývána celosvětovou epidemií 3. tisíciletí, postihuje významně i Českou republiku. V ČR trpí obezitou podle oficiálních zdrojů více jak 25 % dospělé populace. Když však sloučíme výskyt nadváhy a obezity, dojdeme k číslu, které přesahuje 70 %. To jsou hodnoty převyšující evropský průměr. Za zvláště alarmující fakt považuji, že se výskyt obezity a nadváhy posouvá do mnohem mladšího věku.
Souvisí s tím třeba i další onemocnění, která se v souvislosti s obezitou projeví?
Přesně tak to je. S obezitou velmi úzce souvisí další závažná onemocnění, která se objevují u mnohem mladších jedinců. Jde o cukrovku, srdečně-cévní i nádorová onemocnění. Dnes není výjimkou pacient v adolescentním věku, který trpí cukrovkou či se léčí na vysoký krevní tlak v důsledku obezity.
Jaké jsou tedy největší zdravotní hrozby spojené s obezitou?
Výskyt obezity významně zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího rozvinutí tzv. metabolického syndromu. Tedy dalších úzce provázaných onemocnění, jako je například cukrovka, vysoký krevní tlak či vysoká hladina cholesterolu a dalších lipidů v krvi se všemi jeho důsledky. Tím je například rychle se rozvíjející ateroskleróza.
Jak vypadá "rizikový" pacient?
Je to především ten, u kterého je přítomna obezita tzv. mužského typu, někdy se popisuje jako "typ jablíčko", tedy kdy má výrazně vyšší obvod pasu (u žen nad 88 cm a u mužů nad 102 cm). Již přítomnost tohoto faktoru by tedy měla znamenat zvýšenou pozornost jak ošetřujícího lékaře, tak pacienta samotného a měla by být dostatečnou motivací k zásadnímu zásahu v oblasti životosprávy, která povede k redukci hmotnosti.
Zajímavosti z průzkumu pro projekt Nebudu obézní
- Ženy se za období 5 let v průměru pokusí zhubnout více než 6krát, muži 5krát.
- Nižší váhu si trvale udrží pouze 19 % z nich, pětina (22 %) do půl roku znovu přibere. Zhubnout a váhu si udržet je problémem pro 81 % mužů i žen.
- Konzumaci nadmíry jídla si připouští dvě pětiny mužů i žen.
- Úprava jídelníčku je nejčastější metodou hubnutí (64 % mužů, 76 % žen) spolu s omezením příjmu potravy (54 %).
- S lékařem svou váhu konzultovala pětina českých mužů a žen. V 69 % se radili se svým praktickým lékařem.
- Dvě pětiny osob vynaložily na své pokusy zhubnout celkovou částku vyšší než 1 000 Kč (27 % osob - částku vyšší než 3 000 Kč).
- Redukční dietu vyzkoušelo 37 % žen a 21 % mužů.
