Bedrník anýz je léčivá bylinka, která je schopna dorůst až do výšky kolem 65 centimetrů. Bedrník pochází z mořských teplých oblastí, a proto se mu u nás daří v teplejším podnebí s dostatkem slunce. Kvete bílým květem a celá rostlina je nápadně podobná mrkvi.
Jedná se o teplomilnou rostlinou, která vyložené nesnáší mráz. Netřeba ale mít v tomto ohledu obavy, jelikož tato léčivka je pouze jednoletá. Vyhovují jí snadnější a dobře propustné půdy.
Anýz obsahuje mnoho prospěšných látek. Nalezneme v něm bílkoviny, vodu, sacharidy, tuk, vlákninu, hořčík, fosfor, draslík, zinek, měď, selen, mangan, sodík. Přítomné jsou v něm ale také vitamíny A, B, C, kyselina listová, kyselina pantotenová a též velmi zdravé omega-6 mastné nenasycené kyseliny.
Jak ho pěstovat?
Anýz je třeba pěstovat na slunném stanovišti, které je co nejlépe chráněno před větrem. Nejlépe se mu daří v lehké, písčitohlinité půdě s dostatkem vápníku a co nejlepší propustností. Nesnáší obecně přímé hnojení chlévským hnojem, ovšem je třeba ho přihnojovat. Na zálivku není moc náročný, dbát se na ni musí ale hlavně v době, kdy je venku teplé a suché počasí.
Zajímavostí je určitě fakt, že je anýz naprosto neodolatelnou pochoutkou pro myši.
Při jeho pěstování ze semen se doporučuje je vysévat do hloubky 1 až 2 cm a do řádků 0,35 - 0,4 metru. Samotný výsev je ideální realizovat v období od března do dubna. Semena jsou schopna vyklíčit za relativně krátkou dobu, a to klidně po třech týdnech.
Sklizeň samotné úrody přichází v době, kdy plody středových okolíků mají zbarvení do šedozelené barvy, přičemž k ní dochází v srpnu. Je třeba odříznout květenství a to nechat zavěšené na suchém místě směrem dolů, a to ideálně při teplotě nad 30 °C. Semena anýzu zachytáváme na podložku. V kuchyni se pak využívají celá semena nebo jejich drcená verze.
Široká škála využití
V rámci léčebných využití i jako koření se používá samotný plod, kterým je dvounažka, jež má zelenošedou, šedožlutou nebo šedohnědou barvu. Sbírá se v srpnu až září a plody se nechávají dozrát, přičemž se suší v tenkých vrstvách.
V rámci středověku byl bedrník považován za velmi účinný lék proti moru. Také ho používali jako uvolňovač darebných větrů a na zbavování mrzutosti.
Zralý anýz disponuje nezaměnitelnou aromatickou vůní. Tu jí dodává silice, ve které je primárně složkou anetol. V léčebném využití se pracuje hlavně s nálevem, méně již pak s čistou silicí, protože díky předávkování může dojít k otoku plic nebo samotného mozku.
Obecně je tato léčivka ideální jako prostředek podporující vykašlávání. Žvýkání semen pak dokáže také zabránit nepříjemnému páchnutí z úst. Jeho použití je také atraktivní v pediatrii. Podporuje tvorbu mateřského mléka a jeho účinky také přenáší. Zvyšuje též tvorbu žluče, urychluje trávení, omezuje plynatost a obecně působí proti střevním katarům a také křečím v oblasti trávicího traktu.
Jeho použití je ovšem hodně mnohostranné, dává se totiž také do pečiva, nakládané červené řepy nebo červeného zelí. Hodí se ale i do jablečného nebo hruškového kompotu. V indické a čínské kuchyni je velmi oblíbený i u masitých pokrmů. Vyrábějí se z něho také likéry a je součástí čajů proti nadýmání.
Další účinky na zdraví:
- podpora chuti k jídlu
- pročišťování tlustého střeva
- antiseptické účinky
- uvolňuje hleny
- regeneruje buňky v dýchacím traktu
- močopudné účinky
- odstraňuje nadbytečnou vodu z těla
- zklidňuje nervový systém
