Šípková růže má vzpřímené nebo převislé trnité větve. Dlouhé výhony také někdy šplhají po stromech, které jsou v bezprostřední blízkosti. Trny bývají hákovičtě zahnuté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, lichozpeřené a 5-7četné. Samotné lístky mají eliptický tvar, případně jsou vejčité, zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Jejich velikost je 2-4 cm, šířky pak dosahují okolo 1 až 2,5 cm.
Šípky rostou téměř v celé Evropě, s výjimkou dalekého severu. Vyskytují se na slunných stráních, mezích, v příkopech či na okrajích lesů. Vyskytují se od nížin až do hor do výše 1 200 m n. m.
Tento keř kvete v květnu a červnu, přičemž voňavé květy jsou velmi bohaté na nektar a mají růžovou nebo bílou barvu. Jejich délka je v průměru asi 5 až 6 cm a vyrůstají po 1-3 na 0,5 až 2 cm dlouhých stopkách. Co se týče korunních plátků, tak ty jsou 2 až 2,5 cm dlouhé. Samotná lysá čnělka má kuželovitou bliznu.
Klíčové je pak zrání samotných lesklých červených šípků. Ty dozrávají až na konci léta, konkrétně v srpnu a září, přičemž jsou obvykle 2-3 cm dlouhé a jejich tvar bývá různý, od vejčitého po kulovitý. Semena, která jsou uložená uvnitř, jsou chráněna ostrými chloupky. Dobrou vlastností je fakt, že jsou odolné proti mrazu.
Keř disponuje hnědou kůrou, na jeho větvích se objevují výrůstky, které svým vzhledem připomínají jablko. To je způsobeno vosičkami žlabatky růžové.
Šípky sbíráme, když jsou plně vyzrálé, mají sytou barvu a jsou pevné. Nemá absolutně smysl nosit domů plody, které již přešly mrazem a nebo jsou nahnilé. V prvním případě mají již menší množství léčivých látek se slabšími účinky, v druhém navíc obsahují škodliviny.
Pro sběr si vybíráme taková místa, kde keře nebyly vystaveny velké dávce civilizačních vlivů, jako jsou například spalinové motory nebo továrny. Ideální je samozřejmě sběr v přírodě. Chodíme na ně pokud možno během suchých a slunečných dnů, je dobré také počkat, až oschne rosa. Sušíme je buď vcelku, nebo rozříznuté na poloviny a zbavené nejedlých částí.
Šípky jako přirozený multivitamín
Proč polykat drahé tabletky, které nám podle marketingových specialistů dodají vše prospěšné a ještě nám ráno vyleští boty? Stačí přeci v sezoně nasbírat a pak případně usušit plody šípkové růže, které v sobě skrývají to pravé koncentrované zdraví.
Především mají obrovské množství vitamínu C. Když budeme porovnávat, tak zjistíme, že je v nich dvacetkrát více tohoto vitamínu než v pomerančovém džusu. Nachází se v nich také stejně vitamínu A jako v mrkvi, tudíž v onom nejvíce přirozenm zdroji. Nesmíme ale zapomínat ani na vitamíny P, K, B a také je třeba zmínit E, který je vynikajícím antioxidantem.
Nikdo nebude nejspíše překvapen tím, že podobná zdravotní bomba, jako je šípek, neobsahuje jen širokou škálu vitamínů, ale také zdraví velmi prospěšné minerály. Nejvýznamnější je obsah hořčíků, železa a vápníku, k nalezení je ale také zajímavé množství fosforu nebo draslíku.
Spasitel naší imunity
Šípky jsou známé jako léčivá rostlina již tisíce let. Jsou nápomocny v rámci posílení imunity v podzimním, zimním a jarním období. Na jaře jsou navíc schopné omezit dopad únavy, která v tomto období vždy přichází. Náš organismus je díky nim tak nějak odolnější a nepodléhá tak jednoduše různým virózám či nachlazením.
Vliv mají ale také na trávení. Díky antioxidatům se dá říci, že zpomalují stárnutí a také zmenšují riziko kornatění tepen. Výtažky z těchto zdravých plodů pomáhají proti křečím, mají také mírně močopudné účinky a zlepšují tvorbu žluči.
Také je můžeme najít v různých přírodních kosmetických prostředcích. Ty mají díky šípkům lepší zvlhčující, vyhlazující a uklidňující účinky. Podomácku se ale v kosmetice nejvíce využívá květ. Samotné okvětní plátky se rozmočí v horké vodě, k tomu se přidá trocha olivového oleje a celek se následně využívá ve formě pleťové masky. Jedná se sice o sezonní, ale plně přírodní a velmi účinný způsob péče o pleť.
