Po tisíciletí byla kočka chována jako pomocník při hubení hlodavců a také jako domácí mazlíček. V Egyptě se dokonce stala posvátnou. Patronkou egyptských koček byla bohyně Bastet, která byla sama jako kočka vyobrazována. Znamenala štěstí a rodinnou pohodu. Když někdo kočku zabil, byl ukamenován. Kočkám se také dostávalo důstojných pohřbů a mumifikací.
V Řecku byla tato zvířata dávána do spojitosti s bohyněmi Afroditou a Artemis, jejíž kult částečně splynul s kultem Bastet. Dostalo se jí také cti být součástí čínského zvěrokruhu. Další "kočičí" bohyně je skandinávská bohyně čarodějnictví a lásky Freya, která vlastnila kočár tažený kočkami, ovšem divokými.
Ještě v 19. století se místy v Německu či Dánsku doporučovalo dívkám, které se chtěly šťastně vdát, aby dobře pečovaly o svou kočku – Freyno zvíře. Kladný vztah ke kočkám má islám, prorok Mohamed měl totiž kočku jménem Muezza, kterou velmi miloval.
Mainská mývalí
Je to největší známá kočka a také mezi českými chovateli nejoblíbenější. Může za to zřejmě její povaha. Je velice tolerantní, nedělá jí problém snášet se s dětmi nebo dalšími zvířaty. Nejsou pasivní, ale ani přehnaně aktivní. Jsou zvědavé, ale ne vlezlé. Chovatele neodradí ani jejich chlupatost, která s sebou nese nutné česání a nepříjemné línání.
Britská modrá
Britka člověka uchvátí svým hedvábným kožíškem a nádherně oranžovýma očima. Místo v pomyslném žebříčku oblíbenosti si drží zřejmě díky své samostatnosti, nevtíravosti a roztomilému zevnějšku. Ke svým majitelům se chová hezky a mile, návštěvy ji příliš nezajímají a nenechá se vyvést ze svého klidu.
Radgoll
Je to pes v kočičím těle. Miluje svou rodinu, špatně snáší samotu a k dětem se chová ochranářsky. V případě ohrožení však spíše utečou, než aby tasily drápky. Ani se nemusíte bát, že by vám hravý ragdoll demoloval byt. Není to totiž přírodní divoké plemeno, takže na záclony se nevěší. Jeho dlouhá srst se ale musí udržovat.
Sibiřská kočka
Možná je to jediná kočka na světě, která miluje vodu. Opravdu velice ráda se koupe. Má to dané od svých divokých předků, od kterých si dodnes nese veliké množství divokých vlastností. Je to tedy rozený lovec s velkým loveckým pudem. Přesto se jedná o ideálního mazlíčka, který se díky své nenáročnosti hodí do každé rodiny: "sibiřku" lze chovat v paneláku i v domku se zahrádkou.
Perská kočka
Spolu s egyptskou mau je to nejstarší plemeno kočky na světě. Tuto kočku charakterizuje vyrovnaná povaha, oddanost a přítulnost. Také s ostatními zvířaty v domácnosti se většinou snáší velmi dobře. Starání o její dlouhou srst je nutností, jinak mohou nastat kožní problémy. Takže česat, česat, koupat a zase česat.
Ruská modrá
Tuto kočičku si velice oblíbila carská rodina Mikuláše II. Chovali jich rovnou několik. Bohužel, carský chov těchto koček skončil stejně neslavně jako jejich urozená rodina. Ve sklepě na Sibiři. Ruská modrá vyniká krásou i inteligencí, která se promítá i do charakteristického výrazu ve tváři této kočky.
Bengálská kočka
Na první pohled připomíná zmenšenou variantu leoparda. Zajímavostí také je, že nemňoukají, ale vydávají jakési chraplavé štěkání. I když je nádherná, nedoporučuje se nezkušeným chovatelům. Je velice temperamentní. Bez hraček a škrabadla se neobejde a jestliže vaši domácnost obývají křečci nebo třeba andulky, lučte se s nimi raději den předem. Od této kočky nečekejte líného Garfilda, ale opravdovou živou a zvědavou šelmu.
Tak co, kterou si vyberete?
