Jednoznačně nejtěžší a nejlehčí jazyk neexistuje. O tom, jak budeme v cizích řečech dobří, nerozhoduje pouze a jenom talent, ale především to, který jazyk je náš mateřský a do jaké jazykové skupiny patří. Čeština je jazyk slovanský. Stejně jako slovenština, chorvatština, ruština nebo polština. Je tedy logické, že se nám právě tyto jazyky budou učit mnohem snáze než třeba němčina, která patří do jiné skupiny.
Nejpoužívanější jazyky, které se jednou budou hodit
Jestliže se chcete domluvit všude na světě a nevíte, jaký jazyk si zvolit, tento výčet nejpoužívanějších jazyků na světě by se vám mohl i hodit. Jedná se o jazyky s největším počtem rodilých mluvčí.
- Čínština – 856 milionů rodilých mluvčí
Rozšíření: Čína, Filipíny, Indonésie, Malajsie, Mongolsko, Singapur, Vietnam.
Proč se učit čínsky?
Je to jazyk obchodu a budoucnosti. Tento fakt si začíná uvědomovat čím dál více studentů a rok co rok se zvedá zájem o studium tohoto sice krásného, ale těžkého jazyka. Dobrá znalost čínštiny znamená velice dobré a lukrativní pracovní příležitosti.
- Španělština – 520 milionů rodilých mluvčí
Rozšíření: Andorra, Argentina, Belize, Bolívie, Dominikánská republika, Ekvádor, Filipíny, Gibraltar, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Maroko, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Portoriko, Rovníková Guinea, Salvador, Spojené státy, Španělsko, Uruguay, Venezuela.
Proč se učit španělsky?
Španělština je nádherný, melodický jazyk, kde párek v rohlíku zní jako něco vznešeného. Protože je třetím nejrozšířenějším jazykem (na paty mu šlape angličtina), domluvíte se s ní de facto všude na světě. Hodí se tedy skvěle pro cestovatele, kteří rádi poznávají nové kultury. Svět sice ovládá angličtina, ale jen málo lidí, kteří se ji učí, angličtinou opravdu chce mluvit.
Nezbývá tedy nic jiného než se pár španělských frází naučit. Španělština je také žádána jako druhý jazyk u delegátů cestovek. Navíc je skvělým základem pro učení se jiných jazyků, které ze španělštiny vychází a jsou jí podobné. Například italština. Dá se také využít v obchodě, především pracujete-li v USA, kde mluví španělsky více než 35 milionů obyvatel.
- Angličtina – 420 milionů rodilých mluvčí
Rozšíření: Spojené království, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Bermudy, Dominika, Gibraltar, Grenada, Guyana, Jamajka, Kanada, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago.
Proč se učit anglicky?
Protože je všude. Angličtinu slyšíme všude. Z rádií, z televizí, čteme ji na počítačích i mobilech, v počítačových hrách atd. atd. Když mluvíme anglicky, domluvíme se vlastně všude. Jen v málo státech se angličtina povinně nevyučuje a je velmi malé procento lidí, kteří se jí alespoň někdy neučili. I když obsazuje "až" třetí místo v počtu rodilých mluvčí, vládne světu.
A't už začínáte, nebo jste pokročilí určitě vám pomůžou online kurzy. Na trhu jich je nespočet. Proto se nejdříve podívejte na následujícíc srovnání online kurzů angličtiny.
Jak je to s tou obtížností?
Nejobtížnějším jazykem, pro nás Slovany, je finština a čínština. Finština, co se týče obtížnosti gramatiky, to dokonce vyhrává na plné čáře. Češi se rádi chvástají tím, že Čeština má 7 pádů. Tak to se můžeme jít zahrabat, protože finština jich zná dokonce 14. Lze v ní nalézt i hodně zajímavostí. Třeba to, že nemá slovo mít a vlastnit.
Když tedy chceme finsky říct: já mám psa, řekneme, že pes je u mě. Nemá dokonce ani budoucí čas. Finština je samozřejmě schopna budoucnost vyjádřit, dokonce mnoha způsoby, nemá však budoucí tvar sloves, to je holý fakt. Nejčastěji se budoucnost vyjadřuje přítomným časem a "budoucí povahu" slovesa poznáme jen z kontextu. Kvůli chybějícímu budoucímu času se stal tento jazyk terčem mnoha vtípků. Třeba, že Finové se kvůli svému vrozenému pesimismu bojí dívat do budoucnosti, takže pro jistotu ani nemají budoucí čas.
Oproti finštině je tedy čínština čajíčkem. Má totiž relativně jednoduchou gramatiku. Nerozlišuje rody, nemá žádný komplikovaný systém časů (jako angličtina), spousta slov se používá zároveň jako rozdílné slovní druhy (například slovo překladatel znamená i překládat) a dokonce ji zcela chybí shoda podmětu s přísudkem. Velký problém je ale v tónech.
Každá slabika je realizována v určitém tónu (hlasová melodie, doprovázející výslovnost celé slabiky). Tón nese význam a je neoddělitelnou součástí slabiky. A to už je guláš. Je tu také velice obtížná psaná forma. Čínské znaky, které používá i japonština, jsou nejkomplikovanějším písmem vůbec. Abyste si mohli přečíst titulek v novinách, musíte umět minimálně 3 000 čínských znaků.
Co se učí nejsnadněji?
Jednoznačně afrikánština. Tedy, co se gramatiky týče. Je velmi analytická, pravděpodobně nejanalytičtější z indoevropských jazyků. Narozdíl od většiny z nich se v afrikánštině nemění slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu: ek is = jsem, jy is = jsi, hy is = je, ons is = jsme atd. Neexistují ani gramatické pády a podstatná jména nemají rod. Dále to jsou dánština, nizozemština, haitská kreolština, italština, norština, portugalština, rumunština, španělština, svahilština a švédština. Ty budete mít zmáknuté "za chvíli".
