Na začátku sezony jste si dali za cíl soutěž zachránit. Povedlo se vám to tři kola před koncem soutěže. Jste spokojený nebo nespokojený klubový šéf?
Za mého působení u klubu jsme o záchranu hráli poprvé. Dosud jsme jenom stoupali jednotlivými soutěžemi. Říkal jsem, že mužstvo má kvalitu na to, aby hrálo někde mezi šestým až devátým místem, tedy v klidném středu tabulky. Samozřejmě pokud odevzdá na hřišti to, co v něm je, a za tím si pořád stojím. Z tohoto pohledu nemohu být spokojen. Byla to sezona pro nás v neznámé, mnohem náročnější soutěži, než jsme dosud poznali. Všechno v divizi se stále učíme za pochodu i na vlastních chybách. Loni v létě jsme měli velmi málo času připravit klub na výrazný přechod z vesnického fotbalu na vyšší úroveň. Zvládli jsme to, myslím, docela dobře. Z tohoto pohledu jsem spokojený.
V čem je největší rozdíl mezi přeborem a divizí?
Přetrvávaly v nás návyky z přeborového fotbalu, který je v divizi neaplikovatelný a nás srážel dolů. V kraji jsme nemysleli na defenzivu, nesvazovali se speciální taktikou, hráli jsme atraktivní fotbal pro lidi, padalo hodně branek a my jich většinou vstřelili více než soupeř. V divizi s tímhle nemůžete uspět. Trvalo dlouho, než jsme si na to zvykli a přizpůsobili se.
Podařilo se tyto nešvary odstranit?
Stále to ještě není úplně stoprocentní a chvíli nám ještě potrvá, než si to sedne úplně. Hráčům za to, že to zvládli, patří mé poděkování. Pro mne je příjemným zjištěním, že nás herně přehrály pouze Brozany, bohužel u nás. Jinak jsme odehráli vesměs vyrovnaná utkání. V celé řadě z nich jsme byli i lepší než soupeř a ke spokojenosti chyběly jen ty body.
Jaké dlouhodobé cíle jste si v Sokolu stanovili po postupu z kraje?
První sezonu se s divizí seznámit, druhou se chceme posunout na dohled špičky a třetí hrát ve špičce, atakovat postupové pozice. Nic jsme na tom nezměnili. Pro nás je však nejdůležitější rozvíjet klub jako celek a posouvat ho kvalitativně v celé šíři na všech úrovních. Jenom tak to naše snažení dává smysl. V opačném případě jde o zbytečně vyhozené peníze, energii a ztrátu času. Naším cílem je vybudovat stabilní, fungující klub s regionálním přesahem. Řečeno slovy marketingových stratégů, vybudovat silnou regionální fotbalovou značku Sokol Hostouň.
V čem se vám herní projev Sokola líbil, a s čím jste byl naopak nespokojený?
To se nedá takto jednoduše popsat. Jako pozitivum vnímám naši schopnost produkovat kombinační hru či držení míče v postupném útoku. Myslím si, že naše hra od vápna k vápnu měla dobré parametry. Hru na míči lze u nás vnímat jako jednu z výrazných předností. Přidat musíme ve hře v obou pokutových územích. Naše koncovka byla v téhle sezoně přímo tragická. Vyspělá divizní konkurence je před námi také v reagování hráčů po ztrátě míče, na tomhle musíme pořádně zapracovat.
Na kterých postech byl Sokol, jako nováček, vyloženě divizní?
Nemyslím si, že bychom se stávajícím kádrem na některých postech vyčnívali či převyšovali divizní soutěž. Nebýt zranění Romana Pavlíka, tak brankařský post mohl být v jeho podání tím nadstandardním. Podle mého názoru máme hráčsky vyrovnané a vyvážené mužstvo bez výrazných individualit. Mohli jsme se spolehnout na více hráčů nežli na jednu takzvanou hvězdu. V některých zápasech se zdálo, že roli lídra týmu bude plnit Tomáš Marek, jindy František Motlík, ale nakonec vyzdvihnu Ondru Buranta. Postupně se z něj stala nejvýraznější osobnost týmu a svými góly v důležitých momentech ho táhnul za záchranou. Ondra fotbalově zraje jako víno.
Měl jste v sezoně pocit, že Hostouň je v divizi nechtěná?
Pro mužstvo z vesnického klubu je složité soupeřit s týmy z velkých měst, jako jsou například Kladno, Chomutov, Nymburk, Most, Souš či Neratovice. Jsou to fotbalově diametrálně odlišné světy. Pojetí fotbalu v klubech, jako jsme my, je postaveno na jiných základech. Třeba financování v klubech našeho typu je daleko méně závislé na městských rozpočtech a více postaveno na drobných sponzorech i velké porci dobrovolné bezplatné práce. U nás nehrají roli politické vlivy a hry. Svým způsobem zabíráme místo v rybníčku klubům z větších aglomerací.
Takže je to opravdu cítit?
V jistém smyslu z toho pramení určitý odstup a menší míra respektu vůči klubům, jako jsme my. Kdyby se těmto velkým klubům dařilo dělat fotbal lépe, nemohli bychom se nikdy v soutěži potkat. Ale jak vidno, chvilku si zdřímnete a jste o pár pater jinde a cesta na zpět je hodně složitá. Podle mne se dá fotbal docela dobře dělat jak ve městě, tak i na vesnici.
Co z toho vyplývá?
Že nikdo ani ve fotbale nemá nic předplacené. Strategické chyby klubů a politické vazby mající kořeny kdesi v minulosti často vybírají svou daň. Osobně si myslím, že politika do sportu nepatří. Chápu, že to lákadlo je veliké a v určitém směru je to zdroj příjmů klubů. Bohužel leckdy se čtyřletou perspektivou, leckdy končící novými volbami. Čtyři roky je strašně krátká doba a nálady politických reprezentantů jsou vrtkavé, což zažil na svou kůži koneckonců i kladenský SK. Městská zastupitelstva nejsou a nemohou být spasitelem fotbalu. Mohou pomoci s infrastrukturou sportovišť, jejich provozem, investicemi, ale neměly by být hlavním zdrojem finanční likvidity klubu a leckdy i jeho stability.
Chystáte v týmu po úspěšné sezoně velké změny?
První změnu jsme provedli na trenérských postech. Ještě nás čekají pohovory s hráči a tím sezonu uzavřeme. Pomalu nazrává čas se v otázce budování kádru posunout dále. Nikdy jsem nebyl příznivcem laciných gest a nepodléhal náladám okolí. Vyslechnu si názory, popřemýšlím nad nimi, ale rozhodnu se podle toho, jak to cítím, bez ohledu na tlaky okolí. Tak to bude i s kádrem.
Hlásí se vám noví hráči, nebo je obtížné do vesnického klubu sehnat kvalitu?
Musím říci, že jsem příjemně překvapen. Hostouň se pomalu stává dobrou fotbalovou značkou na mapě výkonnostního fotbalu. Pro nás je také výhodou naše poloha mezi dvěma velkými městy. V poslední době jsem měl docela dost zajímavých telefonátů. Hráči se k nám hlásí. Ano, je složité najít kvalitu a nejde jenom o tu hráčskou, ale také o charakter hráče. V minulosti jsme udělali pár rozhodnutí, která nebyla šťastná. Na druhou stranu jsme tím získali zkušenost k nezaplacení. Kvalitních hráčů pro výkonnostní fotbal ubývá.
Béčko Sokola zřejmě postoupí z Okresního přeboru, připraví Hostouň halasné oslavy úspěšné fotbalové sezony?
Halasné oslavy budou určitě při oslavě výročí devadesáti let našeho fotbalu a sto deseti let Sokola 23. a 24. června. Zahraje nám skupina Šlapeto, malé fotbalisty čekají turnaje, velké Memoriál Jirky Kukelky, poté je na programu zápas internacionálů a závěrem, jako každou úspěšnou sezonu, rozzáří nebe nad Hostouní velký ohňostroj. Je fajn, že už několik let po sobě svítí každý rok. Je to známka toho, že tu pořád jsme a jdeme dopředu. U nás je pořád co slavit.
Co bude vaším prvním počinem po skončení třicátého kola?
Půjdu si dát s kamarády pivo na zahrádku na Kyrově. Bez stresu a nervozity. Popovídáme si - o čem jiném, než o fotbale. Po oslavách výročí vezmu manželku někam za odpočinkem. Má se mnou svatou trpělivost. Za to jí děkuji. A pak zase zpátky do práce. Nová sezona už dneska klepe na dveře.
Za spolupráci děkujeme webu vasekladno.cz.
