Můžete s tím stokrát, tisíckrát počítat a říkat si, že jednou může přijít tragédie. Ale když jí koukáte do očí a dotýká se vás, bolí to. Hasiči jsou tvrdí chlapi, jejich životy jsou zasvěcené pomáhání ostatním. Všichni víme, že za nás riskují životy. A bohužel za to někdy přes veškerý výcvik i odvahu zaplatí životem.
Je to cena, kterou do "hry" dávají dobrovolně, to je jasná věc. Jsou prostě takoví. I když celá hasičská rodina pro svého kamaráda Jana Odermatta jistě uronila nějakou tu slzu, na veřejnosti budou stále ti tvrdí borci. A pokud teď začne hořet, půjdou a zase nasadí životy proto, abychom my mohli klidně spát.
Takhle na tragicky zemřelého hasiče vzpomínají jeho kolegové a kamarádi: "Jan Odermatt nastoupil k pražskému sboru 13. 12. 1993 jako hasič. Celou dobu sloužil na hasičské stanici Radotín ve směně B. Po absolvování specializačních kurzů se stal technikem chemické služby. Byl zkušeným hasičem, pracoval samostatně, ale zároveň uměl podpořit týmovou práci celé jednotky. Jan Odermatt byl skvělý kolega a kamarád. Pro pražské hasiče je jeho odchod bolestnou ztrátou."
Lidský život nejde nahradit, nelze ho vyvážit penězi ani opsat slovy. Jan Odermatt zemřel během práce, kterou miloval. Čest jeho památce.
