Parkování a parkoviště jsou nedílnou součástí našich životů, málokdo si všimne, jak se mění parkoviště kolem nás. Jak jsme parkovali před lety a jaké jsou současné trendy?
Povrch parkovišť se u nás změnil dost razantně, a nikomu není smutno po panelech, které nahrazovaly beton a mezi kterými byla vždy mezera. Stejně tak nikdo nelituje, že už téměř nikde nepotkáme blátivá parkoviště, která byla za komunismu na napůl rozestavených panelových sídlištích něčím naprosto běžným. Počet parkovišť se přizpůsobuje počtu aut, a proto jich neustále přibývá.
Největší a nejnepříjemnější parkování si "užijete" u nákupních center. Řady a řady aut, ve kterých se nehodí ztratit svůj vůz. Placená parkoviště se závorou jsou sice možná bezpečnější, ale zase je parkování na nich o něco více stresující.
Moderním trendem jsou revitalizace náměstí a města vůbec tak, aby byla pro chodce co nejpříjemnější. Některá náměstí a části měst, která dříve patřila autům, si berou zpět chodci a auta se začínají masivně schovávat do podzemních parkovacích domů, které jsou sice placené, ale na druhou stranu jsou bezpečným místem pro vaše auto.
- Malá parkoviště - málo místa, nekvalitní povrch, bláto, led v zimě
- Obrovské plochy - riziko ztracení auta, špatný vzduch, nepříjemná atmosféra, riziko nehody, nepřehledná situace, neestetičnost
- Budoucnost parkování - tma, určitá možnost ztracení auta, nepříjemná atmosféra ALE! Schování ošklivého parkoviště pod zem
"Je to jistý trend, že místa, která se dají využít efektivněji, se opravdu využívají lépe než tak, že tam celý den parkuje jedno auto. Na takovém jednom parkovacím místě pro auta může stát až 8 kol. Což je rozhodně efektivnější, stejně jako jiné způsoby využití atraktivních míst v centru," vysvětluje Vratislav Filler ze sdružení AutoMat.
"Při stavění budov se musí vždycky počítat i s parkováním. Neexistuje postavit dům a tvrdit, že v něm budou bydlet lidé, kteří nebudou mít auto. V centru města není těch míst nutných tolik, přesto tam být musí," vysvětluje Vratislav Filler problémy, které s parkováním ve městě souvisejí. "Stejně tak to je na ulici, kde město nikdy nechce snížit počet parkovacích míst, přitom to třeba před přechody nebo křižovatkami není bezpečné," zmiňuje další problém Vratislav Filler.
Poněkud nešťastné je to, že přestože priority ulice jsou jasně dané jako: 1. veřejná doprava, 2. chodec, 3. cyklista a až v poslední řadě řidič auta.
