Když člověka sužuje fobie, je to vždy velmi nepříjemné. Provází to člověka prakticky celý život a bez terapie se toho nezbaví. Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným strachem z určitých situací a jevů, může být ale z konkrétní věci nebo ze zvířete. To, co je původem fobie, nemusí v reálném životě ani existovat. Některé fobie jsou spíše než strachem formou diskriminace nebo odporu (například xenofobie, homofobie).
Fobie má i svůj protipól, takzvaná filie je psychická porucha spočívající v naprosté posedlosti určitých věcí, situací nebo jevů. Existuje velké množství fobií, těch, které mají název, je zhruba přes 300. Některé fobie ani nemají svůj speciální název.
Anatidaefobie. Kdo trpí touto fobií, ten má strach, že bude pronásledován kachnou. Strach je nejspíše přežitkem z dob minulých, kdy byly kachny daleko větší a nebezpečnější. Lidem vadí celkové vzezření kachny a to, že se na ně kachna dívá. "Cosi v jejich držení těla, způsobu chůze a jejich nenápadném formování do rojnice mi přišlo znepokojivě povědomé. V tu chvíli jsem naplno prožila záchvat anatidaefobie. Teď už vím úplně přesně, jaké to je, když na vás někde, nějak kouká kachna. To lesklé peří! Ty hladové zobáky! Ty lačné oči..."
Hipopotomonstroseskvipedaliofobie. Takhle se jmenuje fobie, která je strach z dlouhých slov. Kdo má strach z dlouhých slov, nejspíš ani nedokáže vyslovit název svojí fobie. A samozřejmě i méně složitých a dlouhých slov.
Pogonofobie. Strach z vousů může být nepříjemný. Někteří nemocní si spojují drsný vousatý vzhled s nedostatkem osobní hygieny. Když se tyto pocity pak spojí s obsedantně kompulzivní poruchou, může mít tento člověk strach z vousů a obličejových chlupů.
Venustrafobie je strach z přítomnosti krásných žen.
Spektrofobie. Strach ze zrcadel může člověku znepříjemnit život. Člověk se strachem ze zrcadel může mít nepříjemný pocit při pohledu do zrcadla. Má pocit, že je ze zrcadla někým sledován. Kdo má tuto fobii, má tendence schovávat zrcadla v bytě. Při pohledu do zrcadla se projevuje neklid, pocení, třes, zkrátka akutní pocit ohrožení.
Pediofobie je strach z hraček. Tedy z věcí, se kterými si naprostá většina dětí hraje. V dětství nám přinášely zábavu na celé hodiny. Může to být fobie z klaunů nebo konkrétních předmětů, nebo i z hraček obecně.
Cibofobie je chorobný strach z jídla. Nerozvine se ale sama o sobě, často bývá spojována s mentální anorexií nebo dalšími poruchami příjmu potravy. Strach z jídla pramení ze strachu ztráty kontroly nad jídlem, není možné něco sníst mimo stanovený režim, člověk může mít strach také z obezity. Strach pak určuje, co člověk sní, kolik toho sní a jestli vůbec. Jídlo nejí člověk podle svých potřeb nebo hladu, ale podle striktního režimu. Bez terapie to vede až ke smrti.
Ablutofobie je kuriózní fobie, jde o strach z prádla nebo koupání.
Trpíte arachibutyrofobií? Možná ano, ale zatím o tom nevíte. Jde totiž o strach z toho, že se vám na horní patro úst přilepí arašídové máslo. Strach může být případně z arašídového másla obecně.
Bacilofobie je strach, který provází mnoho lidí zejména v zimních měsících. Jde o strach z bacilů, mikrobů a nákazy. Takovou fobií trpí třeba Martin Polnička, který se bojí nákazy ve veřejných prostranstvích, protože se již několikrát nakazil. Děsí ho jízda hromadnou dopravou nebo také pohyb mezi davem lidí. Důvodem je strach z nakažení. Fobie je často spojována se strachem z nedostatečné hygieny.
Každý, kdo někdy pracoval v McDonaldu, KFC nebo BurgerKingu, může mít tento strach. Bendofobie je totiž strach z práce právě ve fastfoodu. Vedle toho trochu úsměvná je emotikonofobie, což je strach z používání nebo psaní smajlíků. :-)
Existuje celá řada dalších fobií, o některých jste možná už slyšeli. Mezi ty nejběžnější patří strach z pavouků, z létání, z lidí, otevřených prostranství, nebo naopak z uzavřených prostor. Mezi méně známé patří strach z alkoholických nápojů nebo z piva, strach z přízraků, z žen i mužů, strach ze zamilování se, strach z denního světla, z hub, ze smíchu, z mostů, z omylů. Dokonce existuje i strach z Homera Simpsona nebo strach z toho, že neobdržíte ve svých jedenácti letech dopis z Bradavické školy čar a kouzel.
Jak vyléčit fobie?
Lidé trpící nějakou fobií jsou ve skutečnosti omezovaní ve svém životě. Musí se totiž vyhýbat spouštěčům svého strachu, což je někdy velmi složité. U některých fobií nelze původce strachu eliminovat, nelze se tomu vyhnout. Dostavuje se obvykle náhlé bušení srdce, třes, obtížné dýchání a závrať. Člověk může kvůli své fobii dokonce omdlít. Projevy jsou ale různé, může dojít třeba k pozvracení, znehybnění a k dalším projevům, kterými člověka strach ochromí.
Strach z fobie je způsobený tím, že tělo člověka s fobií reaguje jak emočně, tak fyzicky na očekávané nebezpečí. Je to jakási ochrana a příprava těla na útok. Trvá však pouze po dobu působení nebezpečí. Když fobie přeroste určité meze, řadíme je mezi neurotické poruchy. U těch však není narušené vnímání reality (na rozdíl třeba od schizofrenie).
Takže si člověk s fobií dobře uvědomuje nesmyslnost a vystupňovanost svých pocitů ohledně své fobie. Nedokáže je ale ovládat a čelit jim. Pokud se s fobií nedá žít, je nutné vyhledat pomoc psychiatra nebo psychoterapeuta.
