Podle statistik český národ za rok spotřeboval celkem šest a půl milionu balení antidepresiv. To je třikrát více než před devíti lety, kdy byla spotřeba kolem dvou milionů. Návštěvy psychiatra vedle toho rapidně vzrostly a duševních poruch neustále přibývá. Lidově řečeno začínáme cvokařit.
Čím to je, že se na deprese potřebujeme v Česku léčit více? Nedá se jednoznačně říct, že by byl český národ úzkostnější nebo depresivnější, jen se častěji chodíme léčit. Léky na psychiku průměrně užívá 5 procent populace, nejpoužívanější je v Česku antidepresivum Cipralex. Ten se používá k léčbě depresí a úzkostných poruch. Výrobce na jeho prodeji za rok 2016 vydělal 57 milionů korun.
Mezi další používaná antidepresiva patří například Citalopram, Itakem, Trittico, Apoparox, Valdoxan, Zoloft. Na úzkosti psychiatři předepisují také uklidňující léky jako Atarax, Ravotril, Lexaurin, Zolpidem. Uklidňující léky mají sedativní nebo až hypnotické účinky, předepisují se proto na uklidnění a nebo na spaní.
Jednou na antidepresivech, celý život na antidepresivech
Léčba antidepresivy probíhá v několika epizodách. Po první epizodě je možné terapii ukončit až zhruba po 6 až 9 měsících. Preventivně je ale třeba se o nemocného starat, aby nedošlo k relapsu. Kritická doba jsou první dva roky.
Nicméně pravděpodobnost toho, že se deprese vrátí, je po první epizodě léčby celých 50 procent. Po druhé epizodě je to už 75 procent, po třetí 90 procent a po čtvrté už téměř 100 procent. A to je přesně důvod, proč nemocní, kteří se léčí s depresemi, většinou užívají antidepresiva po zbytek života!
Spotřeba léků zároveň nepříznivě souvisí s rozvojem duševních poruch. Nejvíce přibylo nemocných s demencí (Alzheimer a Parkinson), což může velmi souviset se skutečností, že právě stárnoucí lidé užívají často léky na uklidnění a na spaní. Senioři používají často Neurol, Diazepam, Lexaurin nebo Hypnogen. Už ale netuší, že právě tyto léky mohou významně urychlit nástup demence.
"Tyto léky (benzodiazepiny) patří vůbec k nejčastěji nesprávně předepisovaným lékům u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů," upozorňuje doktor Martin Anders, budoucí předseda České psychiatrické společnosti. "Lidé, kteří si vyzvednou své prášky v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, při přerušení užívání pak epileptické záchvaty nebo právě demence," uzavírá Anders.
Dva miliony korun, tolik inkasují výrobci za antidepresiva
Spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám výrobci inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky). Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika - léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka je podobných 977,4 milionu korun.
Ženy jsou labilnější
Na psychiatrii je ošetřováno o 50 procent více žen než mužů, ženy se utápí hlavně v neurotických a afektivních poruchách. Důvody nelze jednoznačně vyjmenovat, může to ale být tím, že jsou celkově emočně labilnější než muži. Ti ale častěji problémy řeší alkoholem nebo drogami. Ženám více pomůže se vypovídat, nejspíš i proto jsou častějšími návštěvnicemi psychiatrie.
Invalidní důchod na depresi? Divili byste se
Možná vás překvapí, že invalidní důchod není poskytovaný nejvíce převážně z důvodu úrazu. Ve skutečnosti poskytnutí důchodu kvůli úrazu činí zhruba 15 procent všech poskytovaných důchodů.
Naopak 85 procent všech invalidit je způsobených nemocemi, a z toho celých 30 procent právě duševními nemocemi. Je tedy patrné, že depresi a další psychické poruchy není radno podceňovat – celých 30 procent lidí není schopno vykonávat kvůli psychické poruše zaměstnání.
Co dělat, abyste neměli deprese (mimo prášky)
Je těžké určit univerzální recept na to, když jste ve stresu, všechno kolem sebe vidíte černě a uvažujete nad sebevraždou. Nemilosrdná fakta navíc hovoří o antidepresivech jako o prostředku ještě k prohloubenějším depresím.
Podle doktora Rabocha je recept na štěstí prostý. "Základem je pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své zájmy. Tedy nežít jen prací,“ vysvětluje MUDr. Jiří Raboch. „Jsou to rady, které znějí příliš banálně, ale skutečně fungují," dodává psychiatr a přednosta pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
