Ptačí chřipka je již rozšířená na ptactvu po celé republice, i ve Středočeském kraji jsou první ohniska výskytu. Pták nakažený chřipkou trpí dechovými potížemi a umírá do jednoho až dvou dní. Toto onemocnění se může přenést na domácí ptáky (husy, slepice), kdy kvůli jednomu jedinému nakaženému ptákovi vymírají celé chovy.
Ptačí chřipkou se může nakazit i papoušek chovaný doma nebo třeba okrasní holubi. Jakmile se u zvířete vyskytnou neobvyklé projevy, majitel se musí ihned obrátit na Státní veterinární správu.
"Dostáváme hodně podnětů k podezření na ptačí chřipku. Kolegové na kraji vždy zjišťují, zda je to oprávněné. Odeberou tedy vzorek a pošlou ho do veterinárního ústavu. Ten do 24 hodin vyhodnotí, zda se opravdu jedná o toto onemocnění. V případě, že se to potvrdí, tak Státní veterinární správa okamžitě vydá takzvaná mimořádná opatření. To znamená, že mimo jiné nařídí okamžité usmrcení zvířat. Kolem ohniska nákazy stanoví tříkilometrové a desetikilometrové pásmo," vysvětluje Petr Pejchal ze Státní veterinární správy.
Není to však tak, že by majitel musel okamžitě s usmrcením zvířat souhlasit. "V každém případě platí, že chovatel může požádat o výjimku na některé druhy ptáků, pokud nechce, aby došlo k jejich utracení. Neplatí, že přijde veterinární správa a všechno utratí bez rozmyslu. Pokud ptáci byli opravdu celou dobu zavření a nepřišli do kontaktu s volně žijícími ptáky, chovatel má nástroje, jak zvířata ochránit. Každá výjimka je posouzena individuálně a případně pak udělena. Týká se to hlavně papoušků a okrasných holubů," dodává Pejchal.
Kolem každého ohniska se tvoří ochranná pásma. Pro každé platí jiné podmínky. "Tříkilometrové pásmo je samozřejmě přísnější a víceméně jde o zákaz všem chovatelům přemisťovat v tomto okruhu zvířata z jednoho hospodářství na druhé, pořádat různé setkání zvířat (svody), výstavy, soutěže a podobně."
Kdyby v daném ochranném pásmu bylo více podezření, že by se mohlo jednat o ptačí chřipku, tak může krajská správa rozhodnout, že preventivně navrhuje utracení všech zvířat v něm. Ale není to automatické, vždy je potřeba vyhodnotit situaci.
Ve chvíli, kdy je v pásmu jen jeden nakažený chov, komplexní zásah není nutný. "Kdyby však bylo podezření, že jde o více chovů, preventivně se utratí všechna zvířata. Jinak se nedá zamezit rychlému šíření, které by nastalo," vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy.
Ptáci se usmrcují injekcí a plynem
Jakmile je veterinární správou podle odebraného vzorku zjištěno, že pták nebo ptáci trpí chřipkou, už není cesty zpět. Utracení však neprovádí chovatel sám, slouží k tomu takzvané pohotovostní středisko pro řešení mimořádných situací.
"Jsme vybaveni na to, abychom tyto krizové situace řešili. Středisko k tomu má několik nástrojů. Pokud se jedná o malochov a je tam zvířat méně, používá se injekční usmrcení. To znamená, že se vpravuje látka přímo do krevního oběhu. Když jde o velkochov, tak tam se přistupuje k usmrcování plynem. Zvířata se víceméně uspí."
Jejich likvidace pak probíhá spálením, což je zřejmě nejlepší způsob, jak případný virus zničit. Na proces, kdy jsou mrtvá zvířata uložena do kontejneru a následně převezena do spalovny, celou dobu dohlížejí veterináři.
Hrozí přenos na člověka?
Ptáky mohou nakazit chřipkové viry typu A, existují však různé subtypy chřipky (HA, NA) které mohou ohrozit jak ptáky, tak i lidi. Původcem ptačí chřipky v současných ohniscích v Česku je kmen chřipky H5N8. "Nevíme o případech, kdy by byl zaznamenán vysoce patogenní virální přenos na člověka. Pokud dojde k mutacím, pak pravděpodobnost přenosu na člověka malá je. K tomu by se ale měli vyjadřovat spíše humánní lékaři a potažmo Ministerstvo zdravotnictví," dodal Pejchal.
Podle oficiálního vyjádření Ministerstva zdravotnictví nebyl přenos ptačí chřipky na člověka dosud v České republice zaznamenán. K přenosu však dochází kvůli tomu, že vir má schopnost mutovat. To znamená, že mění některé své vlastnosti. Přenos ptačí chřipky na člověka je nicméně neobvyklý a stává se to zřídka. Tím spíš v našich podmínkách. V minulosti byla ptačí chřipka u lidí ve větším měřítku zaznamenána například v Číně a HongKongu, Thajsku či Vietnamu.
Jak se ptačí chřipka u člověka projevuje?
Ptačí chřipka připadá jako hrozba pro člověka v úvahu po přímém kontaktu s ptákem - přenese se ve slinách, nosních sekretech a trusu ptáka. Případy nakažených lidí pochází také od jedinců, kteří byli vystaveni nakažené drůbeži.
Nemoc se pak projevuje typickými příznaky chřipky - teplotou, kašlem, bolestí v krku, bolestí svalů. Může mít však i vážnější příznaky, jako je oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační nemoc, virová pneumonie a další komplikace, které člověka přímo ohrožují na životě.
Panika není na místě. Ovšem opatrnost ano. Chřipka by se mohla přenést hlavně na lidi, kteří se vyskytují blízko ohniska nákazy. Ve Středočeském kraji je takové místo například v Lázních Toušeň. Co dělat, když najdete mrtvého ptáka?
"Těl se nedotýkejte. Zamezte přístupu dětí. Informujte o výskytu uhynulých ptáků a jejich umístění příslušnou krajskou veterinární správu, která na základě vyhodnocení nákazové situace zajistí odběr vzorku k laboratornímu vyšetření," upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví.
"Jsme připraveni vyšetřit případná podezření na lidskou infekci virem A/H5N8 v souvislosti s přímým kontaktem osob s nemocnými či uhynulými ptáky (především drůbeže či vodního ptactva)," uvádí doktorka Martina Havlíčková za Státní zdravotní ústav. Věříme, že to nebude potřeba. Ale dávat pozor určitě není chyba.
