Není to tak dlouho, kdy se pošta v Ládví připojila do sítě těch, které mají moderní systém. To znamená, že si vezmete lísteček a podle pořadového čísla čekáte, než přijdete na řadu. Ale ouha, tady to trvá i s lístečky.
Pošta vždy patřila k těm horším - dlouhé fronty, nepříjemná obsluha, strašné horko. Navíc zde chyběla potřebná místa k sezení. Přeci jen je sídliště plné starších lidí, kteří by si v nepříjemném dusnu čekárny rádi sedli. Bohužel o komfortu se tady nikdy mluvit nedalo.
Jednoho hezkého dne přibyla sedadla, podél místnosti jich je najednou hned několik. U vstupních dveří pak stojí automat na lístečky a známý vyvolávací systém vyzývá zákazníky, když na ně přijde řada. Ovšem očekávaný komfort se stále nedostavil. Babičky a dědečkové se sice mohou usadit, ovšem dusno a nepříjemno tady zůstalo.
Dámy za okénky jsou obvykle velmi špatně naladěné, netváří se přívětivě a nemají chuť komunikovat. Na jednu stranu je to celkem pochopitelné, nedokážu si představit, jak musí trpět při dlouhých směnách v tomto “podnebí”. Pošta totiž nelze větrat. protože již před několika lety přišlo nařízení, které zakazuje otevírat okna. Je to kvůli případným loupežím.
Tady se to vyloženě “vyplácí”, jak zaměstnanci, tak zákazníci musí trávit čas v tomto horkém dusnu. Všichni se potom diví, že dámy za přepážkou jsou nepříjemné a bez úsměvu. Zákazníci nadávají a pomoci se nikdo nesnaží ani jedné straně. Přitom by stačilo větrání, lepší vzduchotechnika nebo třeba klimatizace. O tom, že velmi často je v provozu pouze jedno okénko, se ani zmiňovat nebudu.
Vaše názory:
"Naše slavná pošta si snad ani nezaslouží komentář. Chodím sem třicet let a nikdy se to neobešlo bez front a čekání. Nový systém se mi nelíbí. Skoro nikdy se nestalo, abych si sednul, navíc je to jedno, stejně se tu nedá dýchat.” Marcel Kvasnička
“Je to hrůza, dneska jsem tady výjimečně. Přišel mi doporučený dopis a nebyla jsem doma. Jinak využívám PPL a další přepravce, protože tohle nemá cenu.” Iveta Nováková
“Já mám poštu ráda, vždycky si sem přijdu pro důchod, popovídám si, potkám známé tváře, já jsem spokojená, hlavně, že mi dají důchod. Líbí se mi, že přibyla místa na sezení. To víte, už je mi osmdesát a účtům v bance moc nevěřím.” Alena Nejedlá
“Mně je to málo, chodím sem tak málo, ža mi nějaký vedro nevadí. Akorát obsluha by mohla být milejší.” Petr Dvořák
