Zastavte se mezi 3. a 16. říjnem v přízemí obchodního centra DBK Budějovická, kde je vystaveno 16 návrhů studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, kteří se v rámci ateliérové výuky zabývali zpracováním vize urbanistického řešení právě prostoru Budějovické a jejího okolí. Jejich návrhy mají jedno společné – ukázat možnou podobu zdejšího náměstí. Lidé teď mají možnost vyjádřit se, který návrh se jim líbí, aby místo, ve kterém bydlí, bylo i lepším místem k životu.
Jak Budějovickou vidíte vy?
"Je to příšerné betonové peklo, železo a ocel, po cestě se dá dívat jen na procházející lidi, nikde nic není. Vždycky rychle utíkám do parku. Určitě bych uvítala změnu, ale nesmí tam zůstat parkoviště. Je potřeba, aby tam byla zeleň. Budějovická by měla vypadat jako vhodné místo ke schůzkám. Jde o veřejný prostor, který si zaslouží něco hezkého a zeleného," domnívá se studentka Jana Zelená.
"Mně se líbí starý obchodní dům, ale co mi vadí, jsou moderní kancelářské budovy, které vyrostly v jeho okolí, navíc je zde málo zeleně," myslí si maminka na mateřské dovolené Jitka Nováková.
Za dvě generace jsme ztratili náměstí
Studenti ze tří ateliérů - Michala Kohouta a Davida Tichého, Romana Kouckého a Borise Redčenkova - vystavují své práce v obchodním domě DBK až do 16. října. U slavnostního zahájení promluvil i starosta Prahy 4 Petr Štěpánek. "Rád bych poděkoval architektům za to, že dotáhli studentské práce do podoby, ve které je mohou vidět lidé, a DBK za poskytnutí prostoru. Za dvě generace jsme ztratili náměstí. Je dobře, že někdo bez přímého záměru v území přišel s něčím, co provokuje a vyvolává diskuzi. Zároveň nastavuje zrcadlo těm, kteří do malého prostoru v okolí DBK nakupili jednu budovu vedle druhé,“ prohlásil starosta.
Studentské vize se zabývaly možnou podobou veřejného prostoru s ohledem na význam místa. Vždyť jde o jedno z nových městských center, kde se odehrávají významné aktivity celoměstského i lokálního významu a kde dochází ke křížení různých forem individuální a hromadné dopravy. "Doufáme, že i tato výstava přispěje k diskuzi o budoucí podobě tohoto místa tak, aby odpovídalo svému významu, a aby zde místní obyvatelé i návštěvníci nalezli funkční, srozumitelné a příjemné veřejné prostory s hezkými a účelnými domy kolem,“ řekl patron akce David Tichý.
Dům kultury v Jihlavě (projekt 1956, realizace 1961) Areál Mezinárodního hotelu Thermal a festivalového kina v Karlových Varech (projekt 1964, realizace 1977) Dům bytové kultury v Praze (projekt 1968, realizace 1977) Obchodní dům Kotva v Praze (projekt 1970, realizace 1974) Budova velvyslanectví ČSSR v Berlíně (projekt 1970, realizace 1978) Ubytovna podniku Teplotechna v Praze, Ječná 243 (1978 - 1984)
David Tichý Architekt, teoretik architektury a expert na stavby pro bydlení. Studoval na Fakultě stavební a na Fakultě architektury ČVUT, kde zároveň absolvoval doktorandský program se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. V roce 2016 byl jmenován na stejné fakultě docentem v oblasti architektura. Od roku 2012 je partnerem v architektonické kanceláři UNIT architekti, kde se převážně věnuje stavbám pro bydlení. David Tichý je pedagogem Fakulty architektury ČVUT, kde přednáší a zároveň s Michalem Kohoutem vede ateliér.(www.fa.cvut.cz)
"Návštěvníci výstavy uvidí, jak toto takzvané náměstí vnímají studenti, možná je překvapí odvážné vize budoucnosti, některé projekty se jim zase líbit nemusí. Pravděpodobně se však s nimi shodnou v tom, že se tato dnes spíš dopravní křižovatka má stát skutečným náměstím, jímž lidi nebudou jen procházet, ale rádi se v něm zdrží a budou se tady cítit dobře,“ říká radní pro územní rozvoj Alžběta Rejchrtová.
Některé studentské návrhy, stejně jako názory návštěvníků, se pak mohou stát inspirací pro plánovanou urbanistickou soutěž, která by měla vyjít vstříc potřebám lidí, již v této oblasti bydlí nebo ji často užívají.
Pár slov o DBK, které slaví 35 let!
V sedmdesátých letech minulého století bývalo v Praze mnoho menších obchodů s nábytkem. DBK (Dům bytové kultury) měl představovat výkladní skříň československého nábytku na jednom místě. Velká stavba s čtvercovým půdorysem má devět pater, sedm z nich je prodejních, dvě jsou ke služebním účelům. Investorem stavby byl oborový podnik Nábytek.
Jméno DBK je velmi silné, i když ve svých počátcích díky dobovému logu se často četlo jako „Ollok“. Několik let visela na obchodním domě také značka PRIOR, ale název DBK se natolik vžil, že se k němu noví majitelé opět vrátili.
