Přestože jsou houby oblíbenou aktivitou mnoha lidí a houbaři se na internetu chlubí svými houbařskými úlovky, otráví se každoročně houbami na desítky lidí. Otrava houbou představuje často trvalé poškození zdraví, v horším případě úmrtí. Přitom panuje mnoho mýtů, podle čeho jedovatou houbu bezpečně rozeznávat.
Sbírejte jen takové houby, které bezpečně poznáte. Máte dostatek znaků pro spolehlivé určení houby. Pokud jsou plodnice příliš malé nebo změněné díky povětrnostním podmínkám, typické znaky houba nemusí mít vyvinuté. Takovou houbu raději nesbírejte, i když by to mohla být houba jedlá. Když jedlá nebude, můžete se otrávit.
Všímejte si důkladně všech znaků u hub. Jsou houby, které si snadno spletete s nejedlou variantou. Vždy vyjměte houbu ze země celou a neodřezávejte jen klobouk. Teprve po určení druhu můžete odříznout i spodek třeně. Houby poznávejte nejen podle plodnice. Pokud si nejste jisti, nezkoušejte houbu dále rozeznávat v lese, ale doneste si ji domů. Než začnete cokoliv vařit, podezřelé houby vyhoďte.
Neučte se jenom jedlé houby, seznamte se i s jejich alternativami, které jedlé nejsou. Jestliže si nejste jisti a neumíte houbu doma sami rozeznat, doneste ji k odborníkovi do České mykologické společnosti, kde vám rádi pomohou s určením houby.
Houby v lese nikdy neochutnávejte! Některé houby mohou být za syrova jedovaté. A jejich chuť může být vynikající nebo přinejmenším příjemná. Muchomůrka zelená je údajně vynikající houba, nicméně následuje otrava. Takže ochutnáním houbu opravdu nerozlišíte. Dávejte také pozor, aby houby nejedly děti, pokud je máte s sebou v lese.
Nejčastější mýty:
Není pravda, že jedovatá houba nemůže být červivá. I jedovaté houby mohou být okousané od plžů a hmyzu, protože pro červy (larvy bedlobytek) mohou být toxiny v houbě neškodné. Takže podle červivosti houby neurčujte.
Není pravda, že se jedy v houbách zničí vařením. Skutečnost je taková, že řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale když se uvaří, už jsou jedlé. Co se týče jedovatých druhů hub, tak bohužel obsahují termostabilní toxiny, což jsou jedy, které se varem nezničí. Takže se otrávíte i po uvaření.
Není pravda, že by byly jedovaté houby pestře zabarvené. U některých druhů to možná platí, třeba pro muchomůrku červenou, ale ne pro smrtelně jedovatou muchomůrku jízlivou nebo pro pavučince plyšového. I málo výrazné houby mohou být jedovaté.
Není pravda, že když přiložíte k jedovaté houbě stříbro, tak zčerná. Je to bůhvíproč rozšířená pověra, ale žádný houbový jed nemůže vyvolat takovouto reakci.
Zdroj: Česká mykologická společnost
