Když jsme před pár dny na našem webu zveřejnili článek o Hýskově, okamžitě se ozvalo několik nespokojených lidí. "Článek pěkný. Ale chybí tam, že Hýskov je sice město kultury, ale už ne pro ekologii. Jak jinak si vysvětlit, že lidé volí někoho, kdo není za x let schopen zařídit odpadkové koše do vsi. A ty kontejnery, co tu máme, jsou v žalostném stavu," postěžovala si Dominika Stepová.
Nebyla jediná, která se podivovala nad některými rozhodnutími vedení obce. Důležité je zde však v první řadě připomenout, že spolu se starostkou je za chod Hýskova zodpovědných dalších čtrnáct zastupitelů. "Kontejnery na plast si u nás pamatuju. Ale pak byly z nepochopitelných důvodů nahrazeny pytli," poukazovala na problém Kateřina Kostrounová Musílková. V tomto názoru ji podpořil i David Atjov: "Je to šílený. V každé obci na Berounsku jsou kontejnery na plasty. Jen v Hýskově si kupujeme pytle. Chybí i lavičky a koše na odpadky!"
Rozhodli jsme se, že se na vlastní oči přesvědčíme, jak to v obci vypadá, a při té příležitosti navštívíme i starostku a požádáme ji o vyjádření. V Hýskově jsme našli kontejnery na sklo i papír. "V obci není zaveden paušální poplatek za likvidaci odpadů, který by činil 750 až 1000 korun na hlavu, jako v obcích v okolí, na které je poukazováno a kde kontejnery na plasty mají. V naší obci je zaveden a schválen systém Obecně závaznou vyhláškou číslo 1/2015 a zvýhodňuje občany, kteří třídí, a zároveň by je měl k třídění motivovat, neboť potom platí pouze za zbylý odpad, který ukládají do popelnice," vysvětluje starostka Ivana Týlová.
Dříve kontejnery na plasty v obci byly, ale předchozí starosta je zrušil a nahradil žlutými pytli. "S tím se ztotožňuji. Všude v okolí se válely plasty, ale i jiné odpady, protože kontejnery byly poměrně rychle plné. Navíc obec nemá technické služby, pouze nasmlouvané termíny k jejich svozu," dodává starostka.
Její postoj je v tomto ohledu poměrně logický. Ani nápad třídit do pytlů a ty nechat odvážet přímo od domů občanů se nezdá jako špatný a někomu ubližující. "Pytle mají 240 litrů, takže čtyřčlenné rodině vydrží zhruba na měsíc a půl. Samozřejmě někomu i mnohem déle. Jeden stojí 45 korun, občané platí 30 korun, zbytek doplácí obec."
Někteří lidé si také stěžují, že se plasty pálí v kotlích a kamnech. Týlová tuto možnost nevylučuje, ale kvůli platným zákonům má svázané ruce. "My do těch domů vtrhnout nemůžeme. Víme, o koho se jedná, dotyčným posíláme výzvy a upozornění. Víc dělat nemůžu." Projevy nespokojenosti vnímá a snaží se je řešit.
"Občas ale ani pořádně nevíte, kdo si stěžuje. Některé ty lidi ani neznáme. Chápu, že z Prahy mohou být zvyklí na něco jiného, než nabízíme. Ale my nejsme velkoměsto. Máme omezené zdroje, jak finanční, tak lidské. Děláme věci tak, jak si myslíme, že jsou nejlepší. A asi vždy se najde někdo, kdo bude mít námitky."
My jsme v Hýskově neměli problém s odhozením odpadků. Dokonce jsme si všimli také košů na psí exkrementy. A jen tak mimochodem. Hýskov, stejně jako další obce, dostává za třídění odpadu pravidelné odměny. Čím víc občané vytřídí, tím víc peněz jde do obecní kasy. Je tedy na zvážení, zda není lepší třídit „doma“ do pytlů, než vozit plasty plně naložená auta do Berouna a tam je vyhazovat načerno. Některým jedincům by pak navíc ubyl problém s přestupkovým řízením, které s nimi Beroun za tyto prohřešky vede.
