Zatímco v sedmdesátých letech se stávaly ženy matkami průměrně ve věku kolem dvaceti let, dnes je to již kolem třiceti. Plodnost se však neposouvá, a tak dnes některé páry trpí neplodností - a to jak ženy, tak i muži. Kdy mluvíme o neplodnosti? Neplodnost je stav, kdy ani po pravidelném nechráněném styku nedojde k otěhotnění do jednoho roku. Počet neplodných párů v České republice se odhaduje na 20 procent.
Pokud jde o plodnost ženy, nejvhodnější období k otěhotnění je mezi dvaceti a pětadvaceti lety, i tehdy je však pravděpodobnost otěhotnění kolem 25 procent. To znamená, že na plánované těhotenství čeká zhruba 4-5 měsíců při frekvenci styku 2-3x týdně. Se zvyšujícím se věkem se čekací doba prodlužuje. Kolem třiceti let je šance matky na početí asi 15 procent, a to při frekvenci styku 2-3x týdně, na svého potomka si tedy žena počká 6-7 měsíců.
Tikající hodiny. Kdy je příliš pozdě?
Po 35 letech se pravděpodobnost otěhotnění u ženy výrazně snižuje. Lékaři upozorňují, že po dovršení 35 let plodnost začne prudce klesat. Po 40 letech věku se pravděpodobnost početí snižuje na 5 procent na jeden menstruační cyklus. Důvodem bývá stárnutí vajíček, protože ta se nachází v těle ženy od narození.
“Dříve dominovaly problémy s ovulací. Nyní jednoznačně převažují ženy se snižující se zásobou vajíček a jejich špatnou kvalitou. Některé přichází s tím, že jsou si problému vědomy, často se však o souvislosti mezi věkem a šancí na otěhotnění dozvídají poprvé. Medicína už dokáže leccos, ale omladit vajíčko zatím neumíme – i když výzkumy na toto téma stále probíhají. Úspěšnost léčby stále stoupá, ale pomoci všem nedokáže,” upozorňuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař IVF z Reprofit International.
“Pak nastává koloběh opakovaných cyklů umělého oplodnění, i opakovaných zklamání. Někdy je jediným řešením léčba pomocí darovaných vajíček. Což je léčba úžasně úspěšná (neboť se používají vajíčka mladých dárkyní kolem 25 let věku), ale není pro každého přijatelná. A partnerský život, podřízený snaze o početí, pak už vypadá jinak, než si pár představoval. Místo vytouženého spontánně počatého miminka mohou přijít měsíce i roky léčby,” vysvětluje MUDr. Otevřel možné komplikace.
Mužská neplodnost. Tabu, o kterém se nemluví
U mužů je hlavní příčinou neplodnosti v celých 75 procentech kvalita spermatu. Spermií může být malé či nulové množství, mohou být nedostatečně pohyblivé nebo nést atypický tvar. Příčinou může být prodělaný zánět varlat, příušnice v dětství, přehřívání varlat, diabetes či některé léky včetně anabolických steroidů a samozřejmě užívání návykových látek. Vážnou příčinou bývá prodělané onkologické onemocnění.
Muži musí nejprve projít vyšetřením, které odhalí, jestli jsou jejich spermie dostatečně rychlé a koncentrované. Ve třetině případů však jeho výsledky selhávají. „Potom je vhodné prozkoumat míru poškození DNA spermií. Ve vzorku spermatu embryologové pátrají třeba po bílých krvinkách, objevujících se po různých infekcích. Ty potom napadají okolní buňky a snižují plodnost," vysvětluje embryolog Michal Ješeta.
Poškozené spermie se odhalují pomocí speciálního barvení. „Buňky se zničeným DNA potom svítí červeně a zdravé části zeleně, takže vidíme, které spermie jsou nejvhodnější pro umělé oplodnění," popsal Ješeta. Dodal, že momentálně testují také nejnovější způsob zjišťování důvodů neplodnosti: „Magnetem přitahujeme a následně oddělujeme poškozené spermie.”
Umělé oplodnění jako poslední šance
Podle MUDr. Ventruby mají starší páry šanci na početí až 80 procent, pokud použijí veškeré testovací prostředky a metody léčby. Za posledních dvacet let se hodnota neplodných párů drží stále na stejné úrovni. “Je to tím, že neustále vyvíjíme nové metody, jak eliminovat nezdary umělého početí," řekl k tomu Ventruba. Přirozenou cestou to však již nepůjde, umělé oplodnění je pro starší páry vhodnou alternativou.
Podle dubnové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví mohou umělé oplodnění podstoupit ženy pouze do 49 let, což je o rok nižší hranice, než doposud lékaři respektovali. Negativním důsledkem umělého oplodnění může být například početí dvojčat, což způsobuje vyšší počet přesunutých embryí. Dětí "ze zkumavky" se v České republice narodilo od roku 1984 přes sto tisíc, ve světě je to přes pět milionů.
