Když se poprvé začalo mluvit o jakési rychlodráze, která by měla spojit hlavní město s Kladnem, dnes otcové od rodin si ještě hráli v uhláku na horníky. Od té doby se téma objevilo mnohokrát, pokaždé však zůstalo jen u plánů. Proto když se dostane opět na přetřes, nikoho už příliš nevzruší. Jenže tentokrát je to prý myšleno opravdu, ale opravdu vážně.
Ve hře už bylo několik způsobů výstavby. Je asi zbytečné rozebírat ty, které byly nakonec z nejrůznějších důvodů zamítnuty, nebo jsou sice ještě na stole, ale hovoří se o nich jako o nesmyslných. "Nejpravděpodobněji se dnes jeví "střešovická" varianta. Ta by vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a tunelem do Dejvic. Dále pak na Kladno," vysvětluje Petr Dušek z PR agentury, která má na starost vysvětlování všeho, co se týká právě rychlodráhy. I když, ona to vlastně rychlodráha vůbec není.
Takže zase jen slova a politické hry? Snad ne, jen název rychlodráha je vlastně úplně mimo. "Jde o modernizaci stávající železniční tratě. Současná jednokolejná trať na Kladno se elektrifikuje a rozšíří o jednu kolej. Samozřejmě s tím, že kde není momentálně nic, bude třeba stavět," upozorňuje Dušek s tím, že termín "rychodráha", který je všebocně vžitý, nemá s plánovanou realitou nic společného. Z rychlodráhy se tak stává klasická železnice, která však povede částečně pod zemí. Konkrétně by šlo o úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Dále se plánuje pokračovat na Kladno, na Dlouhé Míli se udělá odbočka na letiště.
Největším kamenem úrazu byla právě část Dejvice-Veleslavín. Městská čast Praha 6 požadovala, aby spoje jezdily pod zemí, což původně v plánu nebylo. "Ten požadavek je logický. Asi nikdo nechce, aby mu vedla pod okny železnice. A to nemluvím o tom, že by se to tam nadlouho změnilo ve staveniště," má jasno Dušek. Jenomže je tu další háček, cena by se navýšila o zhruba 3,5 miliardy. A jelikož by stavbu měla kompletně zaplatit Evropská unie, budou Češi muset dokládat, proč chtějí další peníze.
Na první pohled to znamená konec debat a další oddálení o pět, deset nebo třeba sto padesát let. Kupodivu se však objevilo konstruktivní řešení - projekt se rozdělí do dvou částí. Práce v úseku z Veleslavína na letiště a do Kladna mohou začít prakticky okamžitě, tam žádný spor není. Na vyřešení ostatních bodů by tak bylo dost času. Tato část by by mohla být hotová dříve než zbytek trati, který by měl být dokončen do roku 2024.
Uvidíme, co se nakonec stane. Na papíře to vypadá moc hezky, o tom žádná. Ale vždycky se najde nějaká brzda. Momentálně je také míč na straně Kladna, kde se investuje do rozvoje. Tam se totiž zdá, že místní politici ucítili šanci a chtějí ze situace vytřískat, co se dá. Možná by dokonce rádi vlastní metro. Kladenský primátor Milan Volf by rád trať vedl ve svém městě pod zemí. Chtěl by takovou větší Blanku. "Stavět rychlodráhu ve stávající podobě jsou vyhozené peníze. Pokud má mít smysl, musí obhospodařovat celé město," má jasno Volf.