Z historie: Továrna na letadla Aero byla založena už v roce 1919 v Praze a za První republiky postavila prototyp prvního tuzemského bojového letounu. Letiště (respektive úprava zemědělské půdy) ve Vodochodech vzniklo roku 1942. Letiště využíval i Reinhard Heydrich, který se usadil na zámku v nedalekých Panenských Břežanech. Roku 1953 byla nově otevřena letecká továrna v katastru obce Vodochody a to i díky již existující vzletové a přistávací dráze, kterou vybudovala německá armáda. Později se zde vyrábělo dokonce 20% světové produkce MiGu-21.
O historii Vodochod napsal kolega Jiří Kábrt: Letiště Vodochody sloužilo nacistům i českému průmyslu
Výzkum EIA a rozsudek
Rozsudek soudu, který určil, že pozitivní posudek EIA je platný a letiště se tak může rozšiřovat byl vynesen v prosinci. Soud jej zveřejnil v březnu. V dubnu zástupci iniciativy „Stop letišti Vodochody,“ podali kasační stížnost proti rozsudku. V tuto chvíli se neděje nic a čeká se, co bude. Jedni si mnou ruce, druzí křičí a odvolávají se, třetí by chtěli jen v klidu studovat.
Podmínky výzkumu EIA
Podle výzkumu EIA, který je kladný, nic nebrání rozšiřování letiště. Na druhou stranu výzkum uvádí velmi mnoho podmínek, za kterých by ke stavbě mohlo dojít. Například podle líbeznického starosty Martina Kupky je jich tolik, že se rozšiřovat v podstatě nemůže. „Některé podmínky dle odborníků ani splnit nelze. Je to asi jako kdyby se řeklo, že toto bude platit, pokud voda poteče do kopce. Není zodpovědné určit takovou podmínku a bylo i vůči investorovi poctivější říct, že to nejde a záměr schůdný není,“ říká starosta Kupka.
Studují přímo pro letiště
Nikdo ale moc nehovoří o Střední škole letecké a výpočetní techniky, která s letištěm a společností AERO úzce spolupracuje. Jsou zde studenti, kteří studují obory přímo uplatnitelné na letišti. Do budoucna se uvažuje dokonce o rozšíření výuky. „Někteří naši studenti se učí přímo pro AERO Vodochody. Od příštího roku by se spolupráce měla rozšiřovat i na čtyřleté maturitní obory. Spolupracujeme v odvětvích strojní mechanik a mechanik opravář pro letadla, od příštího roku bychom měli zavést čtyřleté obory, jako je letecký mechanik, nebo informační technologie a strojírenství, řekl ČtiDoma.cz zástupce ředitele školy Miroslav Maršoun.
Co na to starosta Kralup?
Starosta Kralup nad Vltavou také patří mezi mluvčí iniciativy „Stop Letišti Vodochody.“ Podle jeho názoru by rozšiřování nepřineslo žádný benefit pro zdejší obyvatele. Místní mají prý největší obavu ze zhoršení dopravní situace nebo o vlastní bezpečí. V okolí se nachází například Spolana, Česká rafinérská, či MERO. Navíc podle Holečka projekt nepřinese ani více pracovních příležitostí. „Společnost vždy argumentovala zvýšením zaměstnanosti a rozvojem podnikatelských vztahů. Pokud se ale podíváme na fungování jiných letišť, tak musíme uvažovat nad tím, že odborníci by určitě nebyli vybráni z okolních obcí a měst. Tady je jedna z nejnižších nezaměstnaností v ČR, nevidíme to jako významné plus, proč bychom ho tady měli chtít,“ říká Holeček. Kralupský rodák Milan Junášek má úplně jiný názor. „Letectví je dnes někde úplně jinde. Výrobci a provozovatelé dopravních letadel musejí dodržovat už tak přísná pravidla a limity, že dopad na životní prostředí i na hlučnost je opravdu minimální. Mně osobně víc vadí hluk z rušných silnic ve městě a z provozu na železniční trati protínající Kralupy.“
V Odolene Vodě to znají
V Odolene Vodě, kde proběhla i anketa na téma rozšiřování letiště Vodochody byli obyvatelé rozděleni na dva tábory. Ti, kteří se zde narodili, nebo zažili výrobu a zalétávání bojových letounů, nevidí v rozšiřování problém. Lidé, kteří se sem přistěhovali už celou záležitost hodnotí jinak. „Já bydlím v Odolené Vodě. Probíhala zde anketa, ve které starousedlíci s rozšiřováním žádný problém nemají. Problém mají ti, kteří se přistěhovali z Prahy v podstatě na venkov,“ dodává Maršoun.
