Vztahy na dálku byly vždycky problematické. Už jen představa, že je partner daleko, je pro mnohé nepředstavitelnou překážkou. Ono ,,daleko” často bývá subjektivní. Může to být čtyřicet minut hromadnou dopravou, ale třeba i dvě hodiny vlakem. Jsou však vztahy, které fungovaly navzdory dvou tisícům kilometrů. Zda vydržely navěky? Snad.
Láska vzdušnou čarou
Jak daleko od svého partnera jsme, bývá tedy subjektivní. Na začátku všech takových vztahů je dálka snadno překonatelný problémek, kterého si příliš nevšímáte. Protože si podvědomě nechcete kazit tu nově nabytou energii a chuť do nového začátku - do vztahu, který už tentokrát vydrží. Vztah na dálku je navíc osvobozující. Když vydrží ty kilometry, říkáte si, tak už přece musí vydržet všechno. Ale právě vztahy na dálku mají určitá specifika, o kterých byste měli vědět. A ti, kdo vztahy na dálku prošli, zajisté mi dají za pravdu.
Vždy se máte na co těšit, ale...
Je pravda, že čím dál od sebe jste a čím je láska vášnivější, tím víc se na sebe těšíte. To je sice fajn, pokud si dovedete náležitě užít přítomnost druhého, ale je tam ono velké ,,ale”. Skutečně spolu děláte věci, díky kterým se dobře poznáte? Můžete vidět, jak partner reaguje v různých situacích? Někdy to bývá tak, že raději zametáte konflikty pod koberec a prostě počkáte, než zase odjede každý do svého domova. To znamená, že je vám spolu hej, ale nemáte vůbec jistotu, že když spolu budete dlouhodobě žít, vzájemně se nezabijete.
Nejistota návratu
Celou dobu ve vás hlodá taková ta nejistota, jestli se ještě někdy uvidíte. Na jednu stranu je to dobré, protože přesně tohle posiluje vztah a činí ho pestrým. Nikdy se nenudíte, protože žijete v trvalé nejistotě. A i když jste si jisti na sto jistot, dokud společně nebudete žít trvale pod jednou střechou, nikdy nebudete mít úplně pokoj. V každém místě, kde ten druhý bydlí, je totiž velká spousta krásných žen i mužů, takže není úplně malá pravděpodobnost, že se ten druhý seznámí s někým, kdo bude mít čas každý den. A vztahy se budují právě na základě kontaktu. Časem začnete žárlit na spolupracovníky, na rodiče, na kamarády, na všechno, co je s tím druhým v kontaktu víc, než vy.
Čas na cestách
Chtě nechtě, ať je láska sebevětší a hory přenášející, začnou vás štvát hodiny, které strávíte na cestách. Je jedno, jestli cestujete autem, vlakem nebo autobusem, vždycky to vezme řadu dlouhých minut, o kterých víte, že byste pro ně měli lepší využití. Čas na cestách může být ubíjející a často vám znechutí kamkoliv jezdit. Když cesta zabere dvě nebo tři hodiny a vy chcete vztah budovat na společných zážitcích, je to pořádná překážka. Ačkoli jste na začátku optimisté, přestanete díky tomu stíhat další koníčky a aktivity.
Finance jdou stranou
Láska je nejen slepá. Neumí navíc ani počítat. Lehce se může stát, že všechny peníze odložené na jídlo nebo složenky padnou ve prospěch pravidelného cestování za vaší láskou. Nebudete vědět jak, všechny úspory a vydělané peníze kamsi zmizí. Ať už na dopravu, na jídlo v restauracích, kam byste jinak nechodili tak často, v horším případě pronájem pokoje, když nemáte ,,hnízdečko lásky”. Emoce nejsou matematika, takže je tak lehce neovládnete a jakmile do toho spadnete, budete se velmi těžko racionálně rozhodovat a počítat.
Má vztah na dálku pozitiva?
Je velkým plus, že se na sebe můžete těšit, více si vážit společného času. Neustále se vzájemně ujišťujete o tom, že vaše láska je vzájemná a že stále trvá, píšete si zprávy, sms, nebo e-maily (dopisy už dneska moc nefrčí, i když je to škoda - i to mělo své kouzlo). Možná si voláte častěji než lecjaké jiné páry, které se vidí třeba několikrát týdně. I vztah na dálku má tedy pozitiva a časem může vyklíčit v přestěhování jednoho z vás. Některé vztahy tento nápor vydrží, jiné ne.
