Břevnov není jen tak nějaká oblast bez významu pro rozvoj českého státu. Jsou o něm historicky doložené zmínky už z desátého století. Jeho centrem byl tehdy Břevnovský klášter, u jehož založení stál významný pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců, později svatořečený. Za „korunu“ posvětil výstavbu Břevnovského kláštera český kníže Boleslav II. Stalo se tak roku 993, což znamená, že k tomu došlo pouhé čtyři roky před mučednickou smrtí svatého Vojtěcha. Břevnovský klášter je natolik významnou stavbou spojující dávnou minulost Čech se současností, že si zaslouží samostatnou obšírnější informaci, kterou přineseme v nejbližší době.
Brána do Prahy zažila osudovou porážku
Břevnov nebyl pouhým zázemím Břevnovského kláštera, ale již v dávných dobách představoval důležité sídlo mnohých osobností spojených se životem Prahy. Tvořil přístupovou cestu k Pražskému hradu, proto navazoval na opevnění sídla českých vládců. Nesmíme zapomenout, že hlavní dopravní tepna Břevnova směřuje k oblasti nazvané Bílá Hora, kde se udála 8. listopadu 1620 památná bitva, jež neobyčejně poznamenala další vývoj u nás. Se smutkem si tedy můžeme představit, že právě Břevnovem utíkali vojáci poté, co bylo ono střetnutí pro síly krále Fridricha Falckého ztraceno.
Pozůstatky starých dob
Na území Břevnova se mimo Břevnovského kláštera dochovalo z architektury minulých dob pouze minimum pozůstatků. Jedná se zvláště o hospodářské usedlosti, jako je například Ladronka, Kajetánka, Petynka, Liborka či Spiritka a některé další. Břevnovem prochází ovšem i poutní cesta, která vedla od Lorety, jež se nachází u Pražského hradu, do kláštera v Hájku. Tato cesta je lemována kapličkami z 18. století. Bylo jich celkem 21, v současnosti je zachováno12 z nich. Historický význam má i hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana.
Břevnov byl krátce městem
Rok 1907 je pro Břevnov významný, protože byl mocnářem Františkem Josefem I. povýšen na město. Zachytil jsem informace o pochybách, prý se tak stalo omylem. Osobně ten názor nezastávám, Břevnov znám a domnívám se, že si takovou čest rozhodně zasloužil. Bez důkazu ale nemohu vyslovit „historicky“ závazný soud...
Když uvádím, že byl Břevnov městem jen krátce, skutečně se nemýlím. Již po roce 1921 došlo k jeho spojení s hlavním městem.
Břevnov zaznamenal rozvoj
Začlenění do Prahy neznamenalo pro bývalé město úpadek, spíše naopak. Už v roce 1936 byla zahájena výstavba Ústřední vojenské nemocnice, jejíž rozvoj trvá prakticky dodnes. Toto zdravotnické zařízení představuje instituci, na níž se s důvěrou obrací nejenom příslušníci ozbrojených sil, ale i státní zaměstnanci a Pražané ze spádových oblastí. Koncentrují se tu významní specialisté vybavení nejmodernější lékařskou technikou a na jejich péči se můžeme spolehnout. Z dalších významných objektů nového Břevnova budu jmenovat Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Jeho moderní budova byla postavena v létech 1960-1964, projekt k ní vypracoval Karel Prágner. V souvislosti s tímto vědeckým institutem nemůžeme zapomenout na akademika Otto Wichterleho, bývalého ředitele Ústavu, který proslul ve svém oboru u nás i za hranicemi.
S Břevnovem je spojená i jiná velká postava Čech, tentokrát z oblasti literatury. Část svého života zde totiž prožil Jaroslav Seifert, náš jediný nositel Nobelovy ceny za literaturu.
V katastrálním území Břevnova se nachází také Strahovské stadiony, které za minulé éry hostily propagandistické Spartakiády a doposud představují významné místo pro sportovní aktivity.
Břevnov představuje moderní dynamickou část Prahy, která sice ztrácí svou bývalou duchovně zasněnou „tvář“, ale zato nachází výrazné místo v důležitosti hlavního města i naší republiky. Není to však „jenom“ ústí do Strahovského tunelu, je to stále i malebná oblast, plná krásných zákoutí i romantických uliček.
