Aleje jsou typickou součástí české krajiny. Obliby nabyly již v období baroka a tak se utváří již po staletí. Barokní krajina se, se svými kostelíčky, kapličkami, poutními místy, křížovými cestami a alejemi, vepsala do naší vlasti bezesporu nejvíce.
Každý druh stromu má různou životnost, a proto nás některé aleje, zejména lipové, těší několik staletí, jiné bohužel vydrží sotva století půl, například topolové.
Stromořadí mají svůj příběh a ducha, budoucnost některých ohrožuje z uvedených důvodů nutnost kácení nebo razantního ořezu. Proto hlasujte, dokud je čas.
Soutěž Alej roku 2015
Stávající podoba některých nominovaných Alejí Středočeského kraje byla nebo je v ohrožení.
Alej u řeky mezi Radotínem a Černošicemi
Z Černošic vede až do Radotína kouzelná cesta podél řeky Berounky, cyklostezka, která je hojně vyhledávaná. Místy je roubená topoly vysázenými v 60. letech. Pro stromořadí nebyl bohužel zvolen příliš trvanlivý strom a v současné době dochází k opadávání větví. Museli již několikrát zasahovat hasiči. Vedení Radotína a Černošic cítí svou zodpovědnost za bezpečí občanů, nechali tak vypracovat dendrologický posudek, podle něhož žádný z 204 stromů není zdravý. Některé stromy již byly poraženy, jiným zatím stačilo ošetření.
![](https://zivotastyl.cz/sites/default/files/styles/image_detail/public/wp_20151108_15_25_08_pro.jpg "Ceduli "Cyklostezka směr Radotín dočasně uzavřena" všichni cyklisti ignorují; foto 8.11.: Kateřina Pavlíčková")
Do budoucna bude však nutné staré stromořadí nahradit novým. Spolu s Radotínem mají Černošice v plánu zasadit stromy, kterými by se alej postupně obnovila. Město Černošice zatím cyklostezku v případě větrného počasí s ohledem na bezpečnost dočasně uzavírá.
Odpůrci pokácení radotínských a černošických topolů zorganizovali místní petici s 424 podpisy a bojují dál. Spojili se s vlastníky pozemků, které je nutné respektovat při případném zásahu.
Skalecká alej Maří Magdaleny
Alej Maří Magdalény se nachází v Barokním areálu Skalka, který pochází z konce 17.století a leží na hřebenech nad Mníškem pod Brdy, v místě s neopakovatelnou atmosférou. Skalecká alej v souhrnném počtu 37 lip navazuje na státem chráněnou 300 let starou lipovou alej, jenž spojovala toto poutní a duchovní místo s městem.
Z Konopiště do Chvojen míří značená cesta dlouhou alejí.
Lipová alej Zásmuky
Lipová alej v Zásmukách je památkově chráněné stromořadí lip malolistých starých zhruba 300 let. Alej vede z města Zásmuky ke kapličce V lipách (vystavěné v roce 1681) podél sinice do obce Dolní Chvatliny.
Památná lipová alej mezi Štiřínem a Všedobrovicemi
Památná lipová alej, která lemuje obě strany cesty mezi zámkem Štiřín a Všedobrovicemi, pamatuje již 400 let. Založil ji rod Ringhofferů již v 17. století. Obvody kmenů dosahují více jak 5,5 metrů.
Kaštanová alej v městci Králové
Alej téměř 150 letých kaštanů druhu Jírovec Maďal se nachází v klidné části města Králové. Stromořadí tvoří bránu do lesíka "Hájek" a je místními hojně využívána k odpočinkovým procházkám.
Rozhodněte
O vítězné aleji můžete rozhodnout i vy, a to na webové stránce www.alejroku.cz. Najdete zde fotografie i mapu přihlášených stromořadí. Času na hlasování již moc není, rozhodující datum je 15. listopadu. Celkem bylo nominováno do ankety 65 alejí, vyhlašovat se budou i nejoblíbenější stromořadí v jednotlivých českých a moravských krajích.
Soutěž organizuje nezisková oragnizace Arnika, která se snaží ohrožené aleje chránit. Zajímavý je také její projekt, který by měl postupně zmapovat a metodicky charakterizovat veškeré aleje v České republice.
Možná by Vás také zajímalo, co zatím našli archeologové v Řevnicích u náměstí Krále JIřího z Poděbrad.
