Jistě znáte z vyprávění od lidí různé příběhy, jaké to je, když se člověk staví na vlastní nohy, a chce změnit i bydlení. Je jedno z jakého důvodu. Čím je člověk starší, tím to jde obtížněji. O to větší problém vznikne, když se ocitne v jiném městě. Neznaje okolí, nemaje přátelé, kteří by mu nějak s něčím pomohli, doslova vplouvá do neznámých vod plné tajemství, překvapení, i poznávání. Jako první věc se musí řešit jedno.
Kde se ubytovat.
Jsou tři možnosti. Ubytovna, podnájem jedné místnosti, nebo pokud je na tom finančně dobře, pronajmout si celý byt. Ale poslední volba pro začátek nového života je dosti finančně náročná operace. Takže se volí volba podnájmu jedné místnosti u někoho, než se člověk ze všeho co bylo oklepe, zjistí kolem sebe co kde je, a večkerý ten zmatek ze změn urovná v hlavě. Zapomenout na to, co bylo, a začít se pomalu stavět na vlastní nohy by mělo být heslo dne.
Jak na to
Inzerce na pronájem jedné zařízené místnosti je v tisku i na internetových portálech doslova na rozdávání. Ve starší zástavbě, v panelovém bytě, v rodinném baráku, jen si vybrat. Výhodou je, že člověk přijde do vybaveného prostředí, takže nemusí investovat do zařízení ani korunu.
Ale tím to končí.
Pak už jsou jen nevýhody. I když se každý může snažit o cokoliv, vždy zkrátka nabourá chod domácnosti s tím svým já, kde žije v podnájmu. O soukromý se snad nedá ani mluvit. Je jedno, zda se snažíte být slušný, nenápadný, chodíte tiše jako stín, pořád máte pocit, že nejste sami sebou.
No, a když narazíte na člověka, který si z pronájmu hledá finanční přilepšení, ale nedá vám jakoukoliv možnost volby svobody, je to hra na nervy. Je zajímavé jak každý před podpisem smlouvy má jasno ve společném soužití, vyjmenuje hromadu výhod a možností jak využívat společné prostory. Od toalety až po kuchyň, a v případě vašich návštěv o velké toleranci. Ale jakmile se tam ubytujete, slovo bylo slovo a nastupuje doslova pomalé usurpátorství.
To psal život
Asi budete mít jistě i lepší zkušenosti, pokud jste se dostali do této situace, kterou nikomu nikdo nepřeje, ale bohužel, každý kdo to zažil, příliš podnájem v soukromí nechválí. Tak jako při jednom setkání s člověkem, který se doslova otevřel v zážitku, při kterém mi hořkl v ústech i větrník, který jsme si dali oba ke kávě v jedné kavárně. Ale i ta káva se změnila při tom povídání v octovou vodu, když jsem poslouchal životní příběh Josefa, který vám postupně budu vyprávět.
Bude to na delší čtení i pokračování, ale vydržte. Je to doopravdy velice zajímavé vyprávění.
Tak jdeme na to. Zítra začínáme.
Čtěte také
