Bez zkušeností to nejde
„Rio Botičo je tradičním vodáckým podnikem a jeho splutí na konci sezony je nevšedním zážitkem pro vodáky z celé České republiky,“ prozradil nám jeden z pořadatelů akce Bohumil Pražák. Nevšednost jízdy botičským potokem spočívá především v plavbě tunely, přičemž nejdelší z nich je dlouhý sedm set metrů.
Specifická je pro Rio Botičo také náročnost tratě, která rozhodně není vhodná pro úplné začátečníky. „Akce je vhodná pro zkušené vodáky. Ti méně zkušení většinou nevěřícně kroutí hlavami, jak takový malý potok má tolik síly, ždímají své vodácké kalhoty a vylévají vodu z převržených lodí,“ potvrzuje Bohumil Pražák.
Na trase od přehrady v Hostivaři po ústí do řeky Vltavy se vodák setká se třemi jezy a několika stupni s vývařišti. V neposlední řadě i meandry Botiče pod přehradou v Hostivaři.
Legendy lžou!
„Kdo nejel Botič, není vodák. Kdo ho jel dvakrát, je nehorázný prase!“ zní jedno z vodáckých hesel. V souvislosti s akcí se můžete setkat i s upozorněním na možnost nákazy břišním tyfem a žloutenkou. Takovou reakci však Bohumil Pražák vyvrací. „Dnes se již jedná o vodácký humor a snahu vymluvit se, proč na Botič nejet. Odpadní vody jsou již prakticky všechny svedené do čističky a není zásadního rozdílu mezi vodou v Botiči, na Rokytce nebo třeba v Bílině. Koneckonců, návštěvnost akce hovoří sama za sebe.“
Všechno je to o dohodě
Je vám divné, kde se bere v potoce tolik vody pro jeho splutí? Za vším hledejte dohodu. „Správcem toku jsou Lesy hlavního města Prahy. Pokud neprobíhají stavební úpravy v korytě a je dostatek vody v nádrži, není problém se na všem dohodnout a vodu (pozn. z hostivařské přehrady) upustit.“
„Oproti minulému roku teklo o půl kubíku více vody, tudíž se sice nedalo proplout rourou pod přehradou, ale za to byly více náročnější stupně a jezy. Botič tak pěkně uháněl ke svému cíli,“ informoval Bohumil Pražák, pro kterého je Rio Botičo, stejně jako pro celý pořadatelský tým z TJ Kotvy Bráník, „především krásným zážitkem.“