Pověst říká, že ho zasadila svatá Ludmila v roce 903, když se jí narodil vnuk, pozdější kníže Václav.
Říká se také, že Ludmila ještě vyznávala pohanské zvyky; k nim u Slovanů patřila i úcta ke stromům, která přežila až do dnešních dnů. Odrazem starých tradic je i sázení lip. A k nim nepochybně patří, i názor že každý muž má postavit dům, zasadit strom…
Svatý Václav
Kronikář Václav Hájek z Libočan o tom píše: Léta devítistého osmého. Kněžna Drahomíra urodila manželu svému Vratislavovi syna, jemuž dáno jméno Vácslav, tj. „větší sláva“.
Zajímavosti ze Stochova
Stochov patří k západní části kladenského okresu. Dominantou města je původně gotický kostel svatého Václava pocházející ze 14. století, v 18. a 19. století dostal barokní podobu. V severní části Stochova stojí empírová kaple pocházející z první poloviny 19. století a nedaleko ní barokní socha svatého Jana Nepomuckého. V Hájkově Kronice české je sice popsán stochovský hrad jako sídlo již v roce 870, ale po něm už není ani památky. Skutečná zmínka o Stochově je v kronikách zaznamenaná až z roku 1316. Roku 1591 koupil stochovské panství Jaroslav Bořita z Martinic a tomuto rodu patřilo až do roku 1848. V roce 1967 byla obec povýšena na město.
Jak vznikl chrám sv. Víta
Roku 920, v pouhých 17 letech, se Václav rozhodl vybudovat dřevěný románský kostelík zasvěcený svatému Vítu. Dřevěný byl i kostel ve Staré Boleslavi, železné byly jen chrámové dveře a kruh, za který se umírající Václav držel. Ten byl přemístěn do Prahy a je dosud ve Svatováclavské kapli. Ta je postavena právě na místě dřívějšího románského kostelíka a jsou v ní uloženy Václavovy ostatky. Když Karel IV. projektoval Svatovítský chrám, rozhodl se, že celou kapli sv. Václava pojme do půdorysu našeho nejslavnějšího chrámu.
