Svatováclavská koruna je klenotem, který nemá široko daleko obdoby. Její cenu by snad bylo možné alespoň částečně vyjádřit z pohledu zlata a drahokamů, ale to je v porovnání s historickou a kulturní hodnotou jen zanedbatelný díl. Navíc je opředena mnoha mýty, z nichž ten nejznámější je doslova smrtící. Jak svatováclavská koruna ke svému prokletí přišla?
Patrně v nejlepší víře tehdejšího papeže Klementa VI. a ve snaze ochránit takovou nádheru před zneužitím. V době svého vzniku a slávy, kterou si užívala na hlavách korunovaných králů, totiž obsahovala ještě další a pro církev neobyčejně důležitou vzácnost…
Karel IV. nechal do koruny zasadit neobyčejnou vzácnost
Koruna, již tak sama o sobě vzácná a neobyčejně hodnotná, měla pro církev ještě mnohem větší cenu proto, že šlo o klenot relikviářový. Co to znamená? V kříži, který najdeme na vrcholu koruny, byl uložen trn, jenž - jak autoři koruny i Karel IV. věřili, docela jistě pocházel přímo z Kristovy trnové koruny, kterou mu nasadili před ukřižováním. Když se v roce 2003 odborníci ale rozhodli českou královskou korunu znovu důkladně prozkoumat, zjistili ke svému překvapení, že se na předpokládaném místě nic podobného nenachází. Úlomek trnu byl tedy podle tehdejšího mínění v průběhu historie, kdy koruna z bezpečnostních důvodů hned několikrát měnila svůj úkryt, patrně odstraněn. Budeme-li chtít tento krok označit bez zbytečných ohledů, tak by šlo s největší pravděpodobností jednoduše o krádež.
Při zkoumání koruny, k němuž se odborníci rozhodli v minulém roce, ale byla objevena další dutina, tentokrát v noze kříže na vrcholu koruny. A protože podle jejich mínění s křížem od okamžiku jeho usazení na korunu nikdo nemanipuloval, přiklánějí se k názoru, že je trn stále na svém místě. To však ani se současnými technickými možnostmi nemohou tak docela potvrdit, proto můžeme jen věřit.
Korunovační klenoty
— Pražský hrad - Kancelář prezidenta republiky (@HradOfficial) December 5, 2022
Kancelář prezidenta republiky dnes představila nové oficiální fotografie Českých korunovačních klenotů. Pořízeny byly v říjnu roku 2022 při krátkodobém vyzvednutí klenotů z Korunní komory. Autorem fotografií je Jan William Drnek a jeho tým. pic.twitter.com/RrOvAlMgqL
Korunu dokončovali po desetiletí
Vraťme se ale na počátek všeho dění, pověstí a pověr, které dodnes zaměstnávají mnoho milovníků historie. Svatováclavskou korunu nechal vytvořit u nejlepších tehdejších zlatníků sám Karel IV. v roce 1346 a od té doby je klenotem, na který si Češi rozhodně nenechají sáhnout. Však také její výroba nebyla jednoduchá a rozhodně ani levná záležitost. Svědčí o tom i skutečnost, že zmiňovaný panovník její podobu v průběhu dalších let několikrát měnil, když její nádheru několikrát podtrhl novým drahokamem, který během svého kralování získal.
Koho vlastně je (a byla) svatováclavská koruna?
Svatováclavská koruna nikdy nebyla soukromým majetkem - a to ani jejího “autora”, tedy krále Karla IV. Vzhledem k jejímu významu šlo od počátku o majetek tak říkajíc veřejnoprávní.
Byla a je symbolem dříve království a dnes naší republiky, i když svůj prvotní účel při korunovacích a dalších výjimečných příležitostech již dnes neplní.
Papežovo prokletí jako ochrana relikviářové koruny
Hodnoty, jakou měla svatováclavská koruna již tehdy a jakou si měla uchovat až do dnešních dnů, vnímal ve 14. století také tehdejší papež Klement VI., kterému nebylo zatěžko vydat právě k tomuto pokladu zvláštní výnos. V něm upozorňuje každého, kdo by s korunou nenakládal s dostatečnou úctou, neoprávněně s ní manipuloval nebo jí chtěl snad upřít její místo na lebce svatého Václava, že jej stihne nejen hněv Boha, ale i jeho apoštolů, svatých Petra a Pavla. Tehdy sice nemělo jít přímo o smrt, ale o trest v té době snad ještě horší, tedy o vyloučení z církve.
Jak to bylo s Heydrichem?
Mělo papežovo varování skutečně vliv na další osud koruny? Patrně ano, protože se obavy z naplnění slov, považovaných za kletbu, nad královským klenotem vznášejí dodnes a mnoho lidí věří, že je to právě tato nádherná památka, která stála za smrtí říšského protektora Reinharda Heydricha a snad dokonce i jeho malého syna.
Podle tradovaných zpráv si totiž Heydrich korunu nasadil na hlavu, a to i přes varování svého doprovodu. Některá podání této události hovoří o 19. listopadu roku 1941, kdy protektor s velkou slávou přebíral klíče od Korunní komory svatováclavské kaple, jako další z důkazů ponížení a podrobení si českého národa. To je ale velmi nepravděpodobné vzhledem k počtu dalších lidí, kteří se v té chvíli aktu účastnili. Nechyběl mezi nimi ani tehdejší prezident Emil Hácha.
Mohl Heydrich i za smrt svého malého syna?
Aby mohla pověst o síle svatováclavské koruny žít i dál, uvažují někteří její podporovatelé o tom, že si Heydrich korunu na hlavu nasadil již o několik dní dříve, kdy komoru navštívil víceméně soukromě, a to dokonce v doprovodu svých synů Klause a Heidera. Malý Klaus se podle této verze měl dokonce stát další obětí korunovačního klenotu. I na jeho hlavě prý spočinul - a stejně jako jeho otec, který tento okamžik přežil o pouhého půl roku, i Klaus skonal na následky střetu s automobilem jen o několik měsíců později. Jak to ale bylo doopravdy? To se patrně už nedozvíme. Podle mnohých znalců byl ale Heydrich natolik pragmatickým člověkem, že by jej patrně taková pošetilost, jako je nasazení si prokleté královské koruny na hlavu, ani nenapadla.
Jak to tedy všechno bylo ve skutečnosti? Ať už se to, co se stalo, odehrálo jakkoliv, našel by se dnes někdo, kdo by si svatováclavskou korunu bez obav nasadil? Asi jen těžko…
Zdroj: Korunovační klenoty království Českého, Youtube, Korunovační klenoty Království českého (J. Cibulka), wikipedie
KAM DÁL: Bedřicha Smetanu týraly celý život bolesti hlavy. O sluch se připravil sám.
