Král Karel IV. nebyl podle všeho v jídle příliš vybíravý. Když právě nepořádal žádnou hostinu a jedl jen sám, bývalo jeho jídlo dokonce velmi podobné tomu, jaké měli lidé v podhradí. Jakmile ale šlo o vzácnější příležitost, ničeho na jeho stolech nebylo málo. A to platilo i o takové vzácnosti, jakou tehdy bylo koření. Pro dvůr krále a dokonce i císaře římského takové velikosti a pověsti, jakým Karel IV. bezesporu již ve své době byl, nebylo velkým problémem dostat téměř cokoliv a odkudkoliv.
Paštika nesměla chybět
A tak zatímco si chudí lidé i střední vrstvy mohli jídlo dochutit většinou jen místním kořením, panovníkovi hosté ochutnávali jídla kořeněná dokonce šafránem, pepřem a dalšími (na tehdejší dobu) zajímavostmi. Když si ale mohl sám král vybrat - a to on jistě mohl - jako vášnivý lovec vždy na svém stole uvítal zvěřinu, ale nevyhýbal se ani vepřovému masu nebo rybám. A to všechno také vedlo k tomu, že jej ve druhé polovině života trápila dna, přezdívaná příznačně jako „nemoc králů“. Největší radost mu ale kuchař udělal paštikou. Rozhodně si ale nemůžeme představit Májku.
Divočák, víno a kaštany...
Paštika, kterou si kuchař dovolil položit před krále, vypadala docela jinak. Mohla to být třeba paštika s kaštany, sušenými slívami a lístky levandule. Že si takovou neumíme představit? Možná ne, ale rozhodně můžeme králi Karlu IV. věřit, že si i díky svému pobytu ve Francii, která už tehdy měla s gastronomií své zkušenosti, dokázal vybrat jen to nejlepší. Tak třeba do takovéto paštiky patřilo maso z divočáka, ale také kachní játra, červené víno, medovina, zelenina, sušené švestky, pečené kaštany a hned několik druhů koření. Jestli bychom si na královském jídle ale dnes pochutnali, to není tak jisté. Tehdy se, alespoň na Karlově dvoře, téměř při každém vaření používal ocet a kuchař jím prý rozhodně nešetřil.
Evropské recepty na královském stole
Jako panovník král Karel IV. projel, ať už ze zájmu nebo díky svým vladařským povinnostem, mnohé země Evropy. A jako znalec a vyznavač dobrého jídla také neváhal přivézt si domů nové recepty, podle kterých mu potom kuchaři připravovali třeba lotrinský slaný koláč s masem a vínem, zapečeným do chlebového těsta, ale i další pokrmy, o kterých se většině jeho poddaných ani nezdálo.
Jak chutnalo víno?
Čím král Karel IV. taková jídla zapíjel? Ví se o něm, že byl milovníkem vína, a to nejen toho z Burgund, nad kterým poseděl podle známé básně Jana Nerudy i s Buškem z Velhartic. A aby bylo vína dost, přikázal dokonce v roce 1358 nejprve v Praze a potom i v dalších královských městech prakticky na všech příhodných místech vysazovat vinice. Ostatně víno tehdy plnilo i funkci léku a doktoři jej předepisovali jak k pití, tak i k potírání a čištění ran. Jeho výroba se s tou dnešní také nedá porovnávat, a proto ani jeho chuť nemůže být stejná. Podle odborníků byla minerálnější a zemitější, podle Jana Nerudy zprvu trpká.
Pochutnali byste si na takových jídlech stejně jako Karel IV.?
Zdroj: Česká televize, chefmichalnovak.cz
KAM DÁL: Nejšílenější fotograf historie. Robert Capa se vylodil v Normandii bez zbraně v ruce
