Jako kněz ctil desatero a uvědomoval si, že jeho největším úskalím v jeho roli vojáka je přikázání „Nezabiješ.“. Navzdory tomuto přikázání se hrdinně oháněl mečem, statečně bojoval a zároveň úspěšně velel vojsku. „Býval v bitvě na špici v tlustém kabátě,“ zmiňují dávné kroniky. Toto rčení „znamenalo vést vojáky do útoku a mít přitom na sobě zřejmě plechový krunýř nebo drátěnou košili,“ vysvětluje Jan Bauer v knize Životy slavných českých vojevůdců.
Kněz Prokop v čele husitů
Prokop Holý vykonal pro husitské hnutí po Žižkovi mnohé. Ačkoliv byl duchovní, jeho vojenské schopnosti a odvaha jej dodnes řadí mezi nejvýznamnější vojevůdce v dějinách. O jeho původu se však vedou spory. „Zprávy o něm jsou až do počátku husitské revoluce zcela mlhavé, nevíme ani, kde se narodil,“ podotýká Petr Hora-Hořejš v knize Toulky českou minulostí. V encyklopedii Kdo byl kdo v našich dějinách se píše, že pocházel z patricijské rodiny, studoval na univerzitě v Praze a mnoho cestoval.
Dvě slavné přezdívky
Přezdívalo se mu Veliký nebo Holý. Veliký kvůli jeho velikým činům v boji a diplomacii a Holý kvůli tomu, že si holil bradu, jak uvádí Bauer. Ačkoliv byl vyholen, jeho autorita trvala navzdory neshodám uvnitř husitského svazku. Někdy se historie a umění mýlí, když svědčí o tom, že měl oholenou i hlavu.
Třeba malíř Mikoláš Aleš jej vyobrazil s holou lebkou, což je velký omyl. Na svůj oholený plnovous byl háklivý a nelíbilo se mu, když se mu za to ostatní posmívali. To však nemění nic na tom, že vynikal v boji nejen jako vůdce. „Táborští kněží po vzoru apoštolů nosili plnovousy. I od nich se Prokop výrazně lišil právě tím, že se pečlivě holil, a proto se mu dostalo přízviska Holý,“ dokumentuje husitstvi.cz.
Porážka a smrt v poslední bitvě
Husitské hnutí se vítězně hřálo na výsluní několik let. Husité vítězili v bitvách, vedli spanilé jízdy, zkrátka vyhrávali. Sláva a úspěch jim však stouply do hlavy a začali drancovat a rabovat nevinné vesnice a města a to se jim stalo osudným. Jejich protivník Zikmund využil jejich slabosti a díky padlé bojové morálce husitů nakonec zvítězil v bitvě u Lipan. Tato bitva učinila tečku za husitskými válkami. „Porážka polního vojska znamenala konec radikálního křídla husitství. Nikoli konec husitství jako takového. Moc v zemi převzaly umírněné síly kališnické šlechty a bohatých měst,“ vypráví Vlastimil Vondruška v knize Slavné bitvy českých panovníků.
Tentokrát jej již nic nezachránilo, a to ani jeho pověstná holá brada. To, že neměl plnovous, lipanskou porážku nakonec nespasilo. Někdy se tvrdí, že velitel husitů Prokop Holý zahynul. Existují ovšem úvahy o tom, že mu pomohli v přestrojení utéct za hranice.
V čem byl Prokop Holý tak dobrý
Vynikal nejen jako schopný voják a velitel, ale byl zajímavý i jako člověk. Dostalo se mu dobrého vzdělání a mnoho cestoval. Zkrátka měl přehled a zároveň se choval rozvážně, zdrženlivě a kultivovaně. Znal umění kompromisu a jednal s jistou noblesou. „Prokop Holý se stal nejvýznamnějším představitelem ofenzívy revoluce a politikem, jehož snahy směřovaly k mezinárodnímu uznání husitského programu a výsledků české reformace,“ vysvětluje husitstvi.cz.
Patřil k nejvýznamnějším husitským válečníkům, vyhrál řadu bitev a účastnil se úspěšně zahraničních tažení. V dalších hrdinstvích mu však zabránila smrt na bitevním poli. Holá brada mu zůstala i po smrti. Otázkou zůstává, zdali způsobila jeho pád, nebo tomu tak osud zkrátka chtěl.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Udatný otec a zbabělý syn ve stoleté válce. Kresčak aneb smrt Jana Lucemburského.
