Po smrti jugoslávského prezidenta zachvátil celý region chaos. Národnostní vášně umocněné touhou po svobodě se dostaly do popředí, historici přirovnávají Titův režim k lednici, která zmrazila všechny problémy, jež Balkán měl. Když se režim rozpadl, nastaly děsivé etnické čistky.
Rudý partyzán
Za první světové války Tito narukoval do armády Rakouska-Uherska. Na haličské frontě bojoval proti Rusku, zde byl zraněn a zajat. Po smrti cara Mikuláše II. se Josip Broz dostal na svobodu. Inklinoval k bolševické straně, po roce 1917 se považoval za bolševika (do Komunistické strany Jugoslávie vstoupil až v roce 1920). Komunistická strana se stala v Jugoslávii ilegální a Josip Broz odešel do sovětského exilu, zde přežil stalinské čistky a pochopil, jak celý režim vlastně funguje, ani to jej ale neodradilo.
Do popředí se dostal za druhé světové války. Stal se obávaným partyzánem, přezdívku Tito začal používat právě v tomto období. Brzy vystoupal do čela komunistického odboje a Moskva s ním počítala jako se svým člověkem. V boji proti nacistům slavil úspěchy, osobní statečnost mu nemohli upřít ani jeho nepřátelé. Na konci války v roce 1945 si již vybudoval takovou pozici, že jej bylo možno považovat za nezpochybnitelného vůdce.
Sjednotitel Balkánu
Začal budovat obdobný režim, jaký vládl v Sovětském svazu. Sjednotil národy, které odlišovaly náboženské tradice. Ty prostě a jednoduše zakázal. Na území Bosny žije a žila většina balkánských muslimů, zakázal ženám zahalování a za nošení tradiční muslimské čepičky byl kriminál. Stejný postih čekal člověka, který by si dovolil vzít na krk křížek. Jeho kroky se nelišily od jiných rudých vůdců, kolektivizace, výstavba měst a likvidace odpůrců byly typické rysy jeho režimu. Historici se domnívají, že režim měl na svědomí na půl milionu mrtvých. Disponoval koncentračními tábory, jako byl ostrovní gulag Goli otok.
Románek v Čechách
Tito se narodil do manželství Chorvata a Slovinky, nebyli příliš bohatí, vydělávání peněz na živobytí potomkům, kterých měli dohromady 15, jim zabralo mnoho času. O děti se tak často starali prarodiče. Mladý Josip odešel za školy již ve 13 letech, v budoucnu mu tento nedostatek formálního vzdělání nikdy nechyběl. Původně chtěl být číšníkem, ale osud tomu chtěl, že se nakonec vyučil zámečníkem. Pracoval v Záhřebu a také na hutích ve slovinském Kamniku.
Vyhlídka dobrého platu jej nasměrovala do českých zemí, konkrétně do známé fabriky Kolbenky. Právě z této životní epizody vznikaly po rozpadu Jugoslávie stohy knih, hlavně pro ženy. Říká se totiž, že zde měl nejednu českou milenku a také že s některou zplodil dítě, syna, ke kterému se oficiálně nehlásil. Během svých cest po monarchii vystřídal na dvacítku povolání, podobně jako románová postava Saturnin. Krom dělnických prací v továrnách to byl například testovací šofér vozů nebo si vydělával jako šermíř v soutěžích.
Vrátil se ze SSSR dvojník?
Bizarní perličkou z Titova života je konspirace, která nikdy úplně neutichla, možná byl důvod ten, že se jednalo u skutečné podezření amerických tajných služeb, které můžeme podepřít dokumentem, který NSA (National Security Agency) zveřejnila. Tato konspirace se objevila bezprostředně po konci druhé světové války. Má více verzí, jedna říká, že skutečný Josip Broz zemřel na šířící se choroby v zajateckém táboře v Rusku kolem roku 1917. Zpět se měl vrátit ruský agent, který používal identitu Josipa Broze.
Důkaz, že se touto myšlenkou zabývaly americké tajné služby jako reálnou, je právě onen dokument. V něm můžeme vidět rozbor mluvy „nového Tita“, zpravodajští důstojníci šli tak daleko, že zkoumali vyslovování některých slov, čechismy a germanismy v jeho mluvě. Došli k názoru, že se pravděpodobně nejedná o rodilého jugoslávského mluvčího, což skutečný Josip byl. Kde je pravda, se můžeme pouze dohadovat.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Rusové mají vraždění v krvi. Masakr desítek tisíc lidí vymyslel Berija, posvětil ho Stalin
