Identita žalující ženy nebyla nejprve známá a byla uváděna pod pseudonymem Jane Roe, později se ale zjistilo, že jí je dvacetiletá Norma McCorveyová. Ta požádala o potrat v Texasu v roce 1969 poté, co potřetí otěhotněla. Dítě, které vzešlo z jejího prvního těhotenství, bylo adoptováno a vychováváno matkou McCorveyové, druhé dítě bylo adoptováno jinou rodinou. Na potrat jít nemohla, protože ten byl v Texasu trestným činem.
Jedinou možností, jak bylo možné v Texasu provést interupci, bylo v případě znásilnění nebo incestu. Na McCorveyovou tehdy tlačili přátelé, aby prohlásila, že byla znásilněna, ale odmítla. Místo toho se snažila nelegálně potratit, ale tento pokus nebyl úspěšný. Poté se seznámila s advokátkami Lindou Coffeeovou a Sarah Weddingtonovou, které v Texasu připravovaly obecnou žalobu proti zákonům proti potratům. Potřebovaly někoho, jehož jménem by mohly zákon napadnout. McCorveyová se jim hodila. „Jste bílá, mladá a těhotná a chcete na potrat. Budeme vás zastupovat,“ řekla Coffeeová a podala žalobu na zákon, kde McCorveyová byla jako poškozená strana.
Dítě se narodilo dlouho před rozsudkem
V jejím konkrétním případě ovšem soud nijak nepomohl. McCorveyová porodila dítě ještě před tím, než padl verdikt. Její dítě se narodilo v dallaské nemocnici v roce 1970 a poté bylo hned dáno k adopci. O 51 let později, v roce 2021, se jako "dítě Roeové" přihlásila žena jménem Shelley Lynn Thorntonová.
Samotný soud ovšem McCorveyová vyhrála. Texaský soud uznal argumenty obžaloby, že protipotratové zákony jsou „protiústavně vágní a omezují právo žen na osobní soukromí“. Stát Texas se proti rozsudku odvolal a případ tak putoval před Nejvyšší soud.
Původní žaloba v Texasu byla podána jménem McCorveyové a všech ostatních žen, "které byly nebo by mohly otěhotnět a chtějí zvážit všechny možnosti". Stěžovatelka tvrdila, že texaské potratové zákony jsou "protiústavně vágní a omezují její právo na osobní soukromí chráněné prvním, čtvrtým, pátým, devátým a čtrnáctým dodatkem".
Okresní soud USA pro severní okres Texasu rozhodl ve prospěch McCorveyové a uvedl, že ano, texaský zákon je protiústavní, protože porušuje právo na soukromí zahrnuté v devátém dodatku, uvádí Národní ústavní centrum. Ten rozhodl 22. ledna 1973 poměrem 7:2 ve prospěch McCorveyové a rozhodl, že stát nemůže regulovat potraty v prvním trimestru těhotenství.
Zrušení zákona vrací Ameriku zpět
O tento rozsudek se americké soudnictví opírá až dodnes. Nyní ale Nejvyšší soud o celém případu rozhoduje znovu a podle uniklých dokumentů jej hodlá kompletně zrušit. Pro Američanky by to znamenalo úplný zákaz potratů, což už nyní vede k velkým protestům po celých Spojených státech. Z potratů se tak stává jedno z nejdůležitějších témat nadcházejících amerických parlamentních voleb.
Zdroj: livescience.com, history.com
KAM DÁL: Poruchy štítné žlázy mohou vést až k potratu.
