Možná také občas propadnete sentimentu a zavzpomínáte na dobroty, které jste milovali jako děti. Pak si člověk snadno povzdechne, že dnešní suroviny, natožpak třeba i polotovary, už dávno nejsou takové jako dřív. Ti, kteří jdou ještě dál, se slzou v oku vzpomínají na to skutečně poctivé domácí jídlo, které maminka nešidila, jako to dělají dnešní mladé ženy. Nemáme ale tehdejší dobu už notně zidealizovanou?
To by maminka nikdy nepoužila! Opravdu?
Někteří z nás stále žijí ve víře, že naše maminky a babičky by v životě nevyužily žádnou náhražku nebo cokoliv, co by jim usnadnilo práci v kuchyni, a že veškerá jejich snaha směřovala k tomu, aby svoji rodinu nasytily co nejkvalitněji (ačkoliv taková svíčková s knedlíkem, jak dnes víme, není tím pravým k časté konzumaci, byť by byla připravena z kvalitních surovin). Historie se však k tomuto tématu vyjadřuje poněkud méně jednoznačně. Proč by jinak Vitana už od padesátých let chrlila nejen bujóny, sušené polévky v sáčku a další přídavky do jídla? A proč by i další provozy vyráběly již předpřipravené polotovary? Takového zboží se přitom nevyrábělo málo, přesto na trhu stále chybělo. I tehdejší matky a kuchařky si zkrátka chtěly dlouhé stání u plotny zkrátit na nezbytnou dobu.
Obalený řízek, ochucené mleté maso
I když rozmach polotovarů – například omáček v zavařovacích lahvích, už obalených řízků nebo dochuceného mletého masa na sekanou nebo karbanátky – přišel až s nástupem socialistického způsobu života, kdy většina žen musela z domácnosti vyrazit do továrny, aby plnila plány pětiletky, samotná výroba prvních suchých polévkových směsí má mnohem delší historii, která se začala psát už v poslední čtvrtině devatenáctého století v německé firmě bratrů Knorrových. Ta se stala průkopníkem průmyslového odvětví, které později zaplavilo celý svět – a dnes bychom si bez něj život už neuměli představit.
Maggi, Graf – a Vitana
Společnosti Knorr začal brzy šlapat na paty Julius Maggi a jeho dehydratované luštěninové polévky. (Tušil někdo, že se Maggi skutečně jmenuje po svém zakladateli?). Snadno připravitelné teplé a výživné jídlo si dokázali připravit i muži, kteří se tehdy už jen z principu kuchyni vyhýbali obloukem – rozpustit prášek ve vodě a chvíli povařit zvládne každý. U nás byla lídrem v této oblasti společnost Graf, ale i když šly tyto výrobky na odbyt už před druhou světovou válkou, doslova boom přišel po roce 1948, kdy se po komunistickém převratu převrátily také do té doby tradiční životy československých rodin. Žen v domácnosti, které by měly čas starat se o rodinu a od rána vařit, zbyla jen hrstka. Ty ostatní musely ráno vstát a vyrazit na směnu. Po návratu domů je pak čekal druhý úvazek, což ostatně známe dodnes. A tak také dobře víme, jak cenná je každá minuta.
A pak přišli komunisté...
Graf a Maggi měli plné ruce práce, aby stíhali zásobovat trh vývary v kostkách, které známe pod lidovým označením masox, ačkoliv mnohé oficiálně nesou jiný název. Později pak došlo k propojení obou společností na českém území a jediná jejich nástupnická firma dostala jméno Vitana. Komunisté ale, jak bylo jejich zvykem, nemohli nechat nic tak, jak to fungovalo do jejich nástupu k moci, Vitanu znárodnili a od té doby byla v rukou lidu a vyráběla pro lid. Od roku 1957 se na trhu objevily polévky v sáčku, jako první to byla klasická gulášovka, hrachovka a slepičí, o tři roky později začala Vitana dodávat také skutečný Masox a od roku 1964 přibyly směsi na pečení.
Jsme pořád stejní, jen možnosti se mění
Historie doplňků, které pomáhají hospodyním v kuchyni, je tedy mnohem delší, než si dnes mnozí z nás chtějí připustit. Nejsme tak jiní, než bývali naši předkové, ani línější či pohodlnější. Jen zkrátka máme jiné možnosti, než měli oni. A věřme, že kdyby byly polévky v sáčku za doby Marie Terezie, jistě by je nejedna kuchařka s radostí využila.
Zdroj: Vitana, Maggi, ceskatelevize, dvojka.rozhlas
KAM DÁL: Bitva u Lipan: Radikálové skočili na jednoduchou léčku, kterou armády používají dodnes.
